Organizační struktury se výrazně liší v závislosti na typu organizace. Dvě nejběžnější organizační struktury jsou neformální a formální organizace. Pochopení rozdílů mezi nimi může organizacím pomoci určit, který typ struktury nejlépe vyhovuje jejich potřebám.
Neformální organizace je typ organizace, ve které jsou zaměstnanci sdruženi ve volné struktuře a mají větší volnost při rozhodování. Tento typ organizace nemá formální hierarchii a obvykle nemá žádná psaná pravidla nebo zásady.
Formální organizace je typ organizace, která je organizována podle přísného souboru pravidel, předpisů a zásad. Tento typ organizace má jasnou hierarchii a přesně vymezený řetězec velení.
Neformální organizace mohou mít mnoho podob. Mohou zahrnovat malé neformální týmy, které se skládají ze zaměstnanců se společnými zájmy, nebo se může jednat o větší neformální sítě lidí, kteří spolupracují na dosažení určitého cíle.
Formální organizace jsou obvykle strukturovány podle hierarchického systému. Tento systém je často předem definován a může zahrnovat role, jako jsou manažeři, nadřízení a zaměstnanci.
Hlavní výhodou neformální organizace je, že umožňuje větší kreativitu, samostatnost a spolupráci na pracovišti. Neformální organizace mohou být navíc flexibilnější než organizace formální, což může být výhodné pro organizace, které se potřebují rychle otáčet nebo přizpůsobovat v reakci na měnící se podmínky.
Formální organizace poskytuje pocit struktury a stability na pracovišti. Tento typ organizace umožňuje jasnou komunikaci a může pomoci zajistit správné a efektivní plnění úkolů. Kromě toho může formální organizace pomoci zajistit pocit pořádku a konzistence na pracovišti.
Hlavním problémem spojeným s neformální organizací je, že může způsobit zmatek na pracovišti. Bez pravidel nebo zásad nemusí zaměstnanci vědět, co se od nich očekává, a mohou činit rozhodnutí bez řádného zvážení důsledků.
Výzvou spojenou s formální organizací je, že může vést k nedostatku kreativity na pracovišti. Díky souboru pravidel a zásad mohou být zaměstnanci méně ochotní riskovat nebo přemýšlet nestandardně. Kromě toho může formální organizace vést k pocitu strnulosti a nepružnosti na pracovišti.
Celkově je třeba, aby organizace pečlivě zvážily výhody a nevýhody jednotlivých typů organizačních struktur, než se rozhodnou, který typ je pro jejich organizaci nejvhodnější. Pochopení rozdílů mezi neformální a formální organizací může organizacím pomoci určit, který typ struktury nejlépe vyhovuje jejich potřebám.
Neformální organizace je sociální struktura, která vzniká spontánně a není formálně navržena nebo plánována. Typicky se vyznačuje silnými osobními vztahy a neformálními komunikačními kanály.
Formální organizace je typ organizace, která má jasnou hierarchii, přesně vymezené role a odpovědnosti a jasná pravidla a postupy. Příkladem formální organizace může být korporace, vládní agentura nebo vojenská organizace.
Formální skupiny vytváří organizace za účelem dosažení konkrétních cílů. Obvykle jsou vymezeny strukturou organizace a členové formálních skupin mají obvykle definované role a odpovědnosti. Neformální skupiny naproti tomu nejsou vytvořeny organizací, ale vznikají přirozeně při vzájemné interakci lidí. Neformální skupiny jsou pravděpodobněji založeny na osobních vztazích a nemusí mít definované role ani odpovědnosti.
Existuje mnoho příkladů neformálních organizací. Jedním z příkladů je rodina. Rodiny jsou obvykle organizovány na základě pokrevních vztahů, manželství nebo adopce. Dalším příkladem je skupina přátel. Přátelství jsou obvykle založena na společných zájmech, zkušenostech nebo cílech.
Existují tři základní typy formálních organizací: funkční, divizní a maticové. Každý typ má své silné a slabé stránky a je nejvhodnější pro různé typy podniků.
Funkční organizace jsou nejjednodušším a nejběžnějším typem organizace. Ve funkční organizaci jsou zaměstnanci seskupeni podle svých dovedností a znalostí. Tento typ organizace je nejvhodnější pro podniky, které jsou relativně malé a jednoduché a které nepotřebují mnoho specializovaných znalostí.
Divizní organizace jsou složitější než funkční organizace. V divizní organizaci jsou zaměstnanci seskupeni na základě svých dovedností, znalostí a také místa působení. Tento typ organizace je nejvhodnější pro podniky, které jsou velké a složité a které potřebují mnoho specializovaných znalostí.
Maticové organizace jsou nejsložitějším typem organizace. V maticové organizaci jsou zaměstnanci seskupeni na základě svých dovedností, znalostí a také umístění. Tento typ organizace je nejvhodnější pro podniky, které jsou velmi velké a složité a které potřebují mnoho specializovaných znalostí.