Zpětné zvýšení platu je zvýšení platu, které se vrací v čase. Například pokud zaměstnanci náleželo zvýšení platu od 1. dubna, ale obdržel ho až 1. června, pak se jedná o zpětné zvýšení platu k
Druhým krokem při výpočtu zpětného zvýšení platu je stanovení data a částky zvýšení. Obecně platí, že částka bude určena podmínkami smlouvy zaměstnance a datum bude datem, kdy mělo být zvýšení původně provedeno.
Třetím krokem při výpočtu zpětného zvýšení platu je stanovení počtu výplatních období, kterých se zvýšení týká. To je důležité pro zjištění, o kolik se mají jednotlivé výplaty upravit. Obecně lze počet výplatních období určit vydělením počtu týdnů mezi datem splatnosti zvýšení a datem jeho obdržení počtem týdnů ve výplatním období.
Jakmile je stanoven počet výplatních období, kterých se navýšení týká, je dalším krokem výpočet částky, která připadá na jedno výplatní období. To lze provést vydělením celkové částky zvýšení počtem výplatních období, kterých se týká.
Pátým krokem při výpočtu zpětného zvýšení platu je úprava výplatní pásky zaměstnance. To lze provést vynásobením částky zvýšení za výplatní období počtem výplatních období, kterých se zvýšení týká. Tím získáte částku, která by měla být přičtena ke každé výplatní pásce.
Šestým krokem při výpočtu zpětného zvýšení platu je provedení nezbytných účetních úprav. To může zahrnovat provedení změn ve formuláři W-2 zaměstnance, jakož i jakékoli další účetní úpravy, které mohou být nezbytné.
Sedmým krokem při výpočtu zpětného zvýšení platu je sdělení změny zaměstnanci. Je důležité zajistit, aby zaměstnanec věděl o tom, že dostává zpětné zvýšení platu, a o výši tohoto zvýšení.
Posledním krokem při výpočtu zpětného zvýšení platu je zdokumentování změny. To zahrnuje nastínění podmínek zvýšení, datum a částku zvýšení a počet výplatních období, kterých se změna týká. Je důležité zajistit, aby všechny tyto informace byly zdokumentovány, aby se předešlo případným pozdějším nejasnostem nebo nedorozuměním.
V závislosti na situaci existuje několik různých způsobů výpočtu zpětné mzdy. Pokud vám náleží zpětná mzda za odpracované, ale nezaplacené hodiny, vypočtete svou běžnou hodinovou sazbu za tyto hodiny a vynásobíte ji počtem odpracovaných hodin. Pokud vám náleží mzda za práci přesčas, vypočítáte 1,5násobek své běžné hodinové sazby za každou hodinu odpracovanou nad 40 hodin v týdnu. Pokud vám náleží mzda za dovolenou, vypočítáte svou běžnou hodinovou sazbu za hodiny, které byste odpracovali, kdybyste nebyli na dovolené.
Zpětný výpočet je proces výpočtu zpětné mzdy, která zaměstnanci náleží. Důvodem může být nedostatečná mzda zaměstnance nebo povýšení či jiné zvýšení platu. Zpětný výpočet slouží k určení výše zpětné mzdy, která zaměstnanci náleží, a obvykle se vypočítává na základě předchozího platového tarifu zaměstnance.
Zpětná mzda se vyplácí zaměstnanci za práci, která již byla vykonána, ale za kterou zaměstnanec ještě nedostal zaplaceno. Zaměstnavatel může zaměstnanci dlužit zpětnou mzdu, mzdu za práci přesčas nebo mzdu za dovolenou. Pro výpočet zpětné mzdy zaměstnavatel nejprve určí pravidelnou mzdu zaměstnance. Pravidelná mzdová sazba je hodinová sazba zaměstnance vynásobená počtem odpracovaných hodin. Na základě pravidelné mzdové sazby a počtu odpracovaných hodin pak zaměstnavatel vypočítá výši zpětné mzdy, která zaměstnanci náleží.
Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď, protože závisí na řadě faktorů, včetně daňového pásma zaměstnance a výše obdržené zpětné mzdy. Obecně však platí, že retro mzda je zdaněna stejnou sazbou jako běžná mzda zaměstnance.
Zpětná výplata se obecně vztahuje k datu, kdy zaměstnanec poprvé začal vykonávat povinnosti, za které je mu vyplácena mzda, nebo k datu, kdy se zaměstnavatel poprvé dozvěděl, že zaměstnanec tyto povinnosti vykonává. V některých případech může zpětná výplata sahat ještě dále, a to k datu, kdy byl zaměstnanec poprvé přijat do zaměstnání.