Organizační změny jsou trvalou výzvou pro všechny velké i malé podniky. Ať už se jedná o přípravu na zásadní změnu v odvětví nebo o řešení měnících se potřeb zákazníků, může být benchmarking cenným nástrojem k pochopení potřeby a úspěšnosti úsilí podniku o organizační změnu. Benchmarking může poskytnout objektivní srovnání výkonnosti společnosti v oblasti změn s výkonností jejích kolegů, poskytnout kritické pochopení prostředí organizačních změn a pomoci identifikovat oblasti, které je třeba zlepšit.
Než může společnost úspěšně provést organizační změnu, musí nejprve posoudit připravenost své organizace na změnu. Benchmarking může být užitečným nástrojem pro pochopení schopností a postojů zaměstnanců, zákazníků a dalších zúčastněných stran a může pomoci identifikovat potenciální oblasti odporu nebo podpory. Porovnáním výkonnosti společnosti v této oblasti s jejími kolegy může získat poznatky o nejlepších způsobech přípravy na úspěšnou změnu.
Jakmile je organizační změna v plném proudu, může benchmarking pomoci stanovit realistické cíle a měřit výkonnost. Porovnáním výkonnosti společnosti s výkonností jejích kolegů může pochopit, jak dobře si vede a jaké změny je případně třeba provést, aby bylo úsilí o změnu úspěšné. To může pomoci zajistit, že úsilí o změnu je účinné a že vede k požadované úrovni výkonnosti.
K identifikaci osvědčených postupů v oblasti organizačních změn lze využít také benchmarking. Porovnáním výkonnosti společnosti s výkonností jejích kolegů lze identifikovat oblasti, ve kterých si jiné společnosti vedou lépe, a tyto postupy pak využít pro vlastní úsilí o změnu. To může pomoci zajistit, aby prováděné změny byly co nejúčinnější a nejefektivnější.
Organizační změny mohou mít obrovský dopad na zaměstnance a benchmarking může pomoci vyhodnotit dopad změn na morálku a výkonnost zaměstnanců. Porovnáním výkonnosti společnosti v této oblasti s výkonností jejích kolegů lze získat přehled o tom, které změny vedou k žádoucím výsledkům a které mohou způsobovat problémy.
Benchmarking lze využít také k analýze dopadu organizačních změn na zákazníky. Porovnáním výkonnosti společnosti v této oblasti s jejími kolegy může získat poznatky o tom, jak dobře její změny u zákazníků rezonují a které oblasti je případně třeba zlepšit.
Benchmarking lze také využít k zavedení udržitelného procesu změn v organizaci. Pochopením výkonnosti svých kolegů může společnost identifikovat nejlepší postupy pro zavádění organizačních změn a zajistit, že postupuje podle procesu, který je efektivní a účinný.
Benchmarking lze také využít k pochopení kultury organizace a toho, jak ji lze nejlépe využít k podpoře organizační změny. Porovnáním výkonnosti společnosti s jejími kolegy lze získat poznatky o nejlepších způsobech podpory kultury změny v organizaci a pomoci zajistit, aby prováděné změny byly úspěšné.
V neposlední řadě lze benchmarking využít k posouzení celkového dopadu organizačních změn. Porovnáním výkonnosti společnosti v této oblasti s výkonností jejích kolegů lze získat přehled o úspěšnosti jejího úsilí o změnu a identifikovat oblasti, ve kterých bude možná třeba provést změny, aby byl zajištěn trvalý úspěch.
Využitím strategií benchmarkingu mohou společnosti lépe pochopit potřebu změny, posoudit připravenost organizace, stanovit cíle, měřit výkonnost, identifikovat osvědčené postupy, vyhodnotit dopad změny na zaměstnance a zákazníky, zavést udržitelný proces změny, rozvíjet kulturu změny a posoudit celkový dopad změny. Využitím těchto informací mohou společnosti zajistit, aby jejich úsilí o organizační změnu bylo účinné a trvalé.
Čtyři kroky benchmarkingu jsou následující:
1. Stanovení kritérií, podle kterých budete měřit výkonnost organizace.
2. Identifikace organizací, které jsou považovány za lídry v dané oblasti a s nimiž budete porovnávat svou vlastní organizaci.
3. Shromáždění údajů o zvolených kritériích od srovnávacích organizací.
4. Analýza shromážděných údajů a jejich využití ke zlepšení výkonnosti vlastní organizace.
Organizační benchmarking je proces porovnávání výkonnosti organizace s jinými organizacemi ve stejném odvětví nebo sektoru. To umožňuje organizacím identifikovat oblasti, ve kterých si vedou dobře, a oblasti, ve kterých se musí zlepšit. Benchmarking lze provádět interně, s využitím údajů z organizace, nebo externě, s využitím údajů z jiných organizací.
Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď, protože koncept benchmarkingu v řízení změn se může lišit v závislosti na konkrétním kontextu a cílech organizace. Obecně však benchmarking v řízení změn označuje proces porovnávání praktik a postupů organizace v oblasti řízení změn s praktikami a postupy jiných organizací s cílem identifikovat oblasti, ve kterých lze dosáhnout zlepšení. To může zahrnovat jak zkoumání osvědčených, tak i nejhorších postupů s cílem poučit se z obou konců spektra. Kromě toho může benchmarking zahrnovat také sledování změn v organizaci v průběhu času s cílem měřit účinnost postupů řízení změn a identifikovat případné oblasti pro zlepšení.