Co je to jediná firma?
Jediný vlastník je podnik, který je vlastněn a řízen jednou fyzickou osobou a není registrován jako samostatný právní subjekt od svého vlastníka. Výhodou tohoto typu podnikatelské struktury je jednoduchost a snadnost založení. Nevýhodou však je, že živnostník je osobně odpovědný za veškeré dluhy nebo právní kroky, které mohou podniku vzniknout.
Dvojí zdanění je pojem označující dvojí zdanění téhož příjmu nebo majetku. K tomu může dojít, když je příjem zdaněn jak na úrovni podniku, tak na úrovni fyzické osoby. To znamená, že stejný příjem je zdaněn dvakrát, jednou na podnikové úrovni a podruhé, když je rozdělován jako dividendy společníkům nebo jako příjem vlastníka podniku.
Zdanění živnostníků se liší od ostatních typů podnikatelských subjektů. Je tomu tak proto, že příjmy z podnikání se vykazují v osobním daňovém přiznání majitele. To znamená, že příjem podléhá dvojímu zdanění, jednou jako příjem pro podnik a pak znovu jako osobní příjem majitele.
Hlavní nevýhodou dvojího zdanění je, že může výrazně snížit čistý příjem podniku. Je tomu tak proto, že podnik musí zaplatit daně ze svých zisků předtím, než je může rozdělit majiteli, který pak musí zaplatit daně ze stejného příjmu. Na druhou stranu mezi výhody dvojího zdanění patří možnost odečíst si náklady na podnikání, možnost využít některé daňové úlevy a možnost přesunout příjem na rodinné příslušníky, kteří mohou být v nižším daňovém pásmu.
Existuje několik způsobů, jak se vyhnout dvojímu zdanění u živnostníků. Jedním ze způsobů je založení samostatného podnikatelského subjektu, například společnosti s ručením omezeným nebo korporace. To umožňuje, aby bylo podnikání zdaněno jako samostatný subjekt a případný zisk mohl být rozdělen majiteli, aniž by podléhal dvojímu zdanění. Dalším způsobem, jak se vyhnout dvojímu zdanění, je využití daňových odpočtů, například odpočtů nákladů na podnikání, které mohou snížit výši daní z příjmů z podnikání.
Kromě založení samostatného podnikatelského subjektu nebo využití odpočtů existují i další způsoby, jak minimalizovat dopad dvojího zdanění. Jedním ze způsobů je strukturovat podnikání tak, aby byl příjem zdaněn nižší sazbou, například využitím odpočtů na zdravotní pojištění nebo penzijní plány. Kromě toho mohou živnostníci využívat daňové úlevy, jako je například zápočet na příjmy z výdělečné činnosti nebo zápočet na péči o děti a závislé osoby.
Kromě dvojího zdanění existují i další daňové aspekty, které musí živnostníci znát. Například živnostníci musí platit daně ze samostatné výdělečné činnosti z čistého příjmu, který zahrnuje příjmy z podnikání i příjmy z investic. Kromě toho musí živnostníci v průběhu roku platit také odhadované daně, aby se vyhnuli dluhům na konci roku.
Daňové plánování je důležitou součástí úspěšného vedení živnostenského podnikání. Daňové plánování zahrnuje využití odpočtů a zápočtů k minimalizaci výše dlužných daní a také strukturování podnikání tak, aby bylo zdaněno co nejvýhodnější sazbou. Daňové plánování navíc může pomoci zajistit, aby majitel firmy využíval všechny dostupné daňové výhody.
Živnostníci mohou najít řadu zdrojů, které jim pomohou spravovat daně a dodržovat daňové zákony. Daňový úřad (Internal Revenue Service) nabízí řadu zdrojů, včetně publikací a online nástrojů určených speciálně pro živnostníky. Kromě toho mnoho účetních a daňových programů poskytuje užitečné funkce pro správu daní pro živnostníky.
Hlavní výhodou živnostenského podnikání je, že se vyhýbá dvojímu zdanění, které může nastat u jiných podnikatelských struktur. U živnostenského podnikání je majitel podniku považován za osobu samostatně výdělečně činnou a je zdaněn pouze jeho osobní příjem. To znamená, že nepodléhá korporátním daním, které mohou být poměrně vysoké. To může majiteli firmy ušetřit značné množství peněz na daních.
Typem podniku, který podléhá dvojímu zdanění, je společnost typu C. Korporace typu C je ze svých zisků zdaněna dvakrát, jednou na úrovni společnosti a podruhé na úrovni akcionářů při výplatě dividend.
Typem podniku, který se vyhýbá dvojímu zdanění, je průchozí subjekt. Tento typ podnikání zahrnuje živnostníky, osobní společnosti, společnosti s ručením omezeným a S-korporace. U průchozího subjektu je příjem z podnikání na úrovni jednotlivce zdaněn pouze jednou.
Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď, protože závisí na řadě faktorů včetně finanční situace podniku, osobní daňové situace vlastníka a míry odpovědnosti podniku. Obecně však platí, že společnosti s ručením omezeným mají obvykle příznivější daňové zacházení než živnostníci, protože jsou zdaňovány jako průchozí subjekty. To znamená, že příjmy podniku jsou zdaňovány osobní daňovou sazbou vlastníka, nikoliv sazbou daně z příjmu právnických osob. Kromě toho společnosti s ručením omezeným nabízejí větší ochranu před odpovědností než živnostníci, protože osobní majetek vlastníků není ohrožen, pokud je podnik žalován.