Audit cyklu prodeje a inkasa je důležitý proces, který zajišťuje, že finanční informace vykazované podnikem jsou přesné a spolehlivé. Tento článek poskytuje podrobného průvodce auditorskými postupy pro cyklus prodeje a inkasa, včetně přehledu cyklu, typů používaných auditorských postupů a významu testování kontrol.
Cyklus prodeje a inkasa zahrnuje vykázání výnosů z prodeje a inkaso hotovosti od zákazníků. Začíná zaúčtováním prodejní transakce a končí inkasem hotovosti od zákazníků. Tento cyklus se obvykle skládá z několika kroků, jako je prodej, fakturace, příjem hotovosti a inkaso pohledávek.
Auditoři používají různé auditorské postupy k testování správnosti finančních informací vykazovaných podnikem. V případě cyklu prodeje a inkasa mohou tyto auditorské postupy zahrnovat zkoumání dokumentace související s prodejem, jako jsou faktury, výpisy z účtů a prodejní smlouvy, analýzu výkazů o stárnutí pohledávek a provádění analytických postupů.
Pro auditory je důležité testovat účinnost zavedených vnitřních kontrol v cyklu prodeje a inkasa. Tyto kontroly jsou navrženy tak, aby zajistily přesné zaznamenání transakcí a včasné inkaso hotovosti. K posouzení účinnosti těchto kontrol mohou auditoři použít testy kontrol, například procházky a pozorování.
Auditoři obvykle analyzují výkazy o stárnutí pohledávek, aby posoudili přesnost finančních informací vykazovaných podnikem. Tato analýza obvykle zahrnuje prověření výkazů o stárnutí pohledávek, zda v nich nejsou významné nesrovnalosti mezi vykázanou výší pohledávek a výší inkasovaných peněžních prostředků.
V rámci auditu mohou auditoři prověřit prodejní dokumentaci, jako jsou faktury, výpisy z účtů a prodejní smlouvy, aby se ujistili, že informace vykázané podnikem jsou přesné. Mohou také testovat přesnost prodejních transakcí provedením analytických postupů.
Auditoři mohou provádět testy detailů transakcí, aby ověřili přesnost prodejních transakcí vykázaných podnikem. To může zahrnovat porovnání částek vykázaných na fakturách s částkami zaúčtovanými v hlavní knize a prověření důkazních prostředků dokládajících transakce.
Je důležité, aby auditoři dokumentovali své auditorské postupy pro cyklus prodeje a inkasa. Tato dokumentace může sloužit k prokázání, že audit byl proveden v souladu s profesními standardy. Může být také použita jako podklad pro výrok auditora k účetní závěrce v případě auditorského sporu.
Audit cyklu prodeje a inkasa je důležitým procesem pro zajištění přesnosti a spolehlivosti finančních informací podniku. Tento článek poskytl podrobného průvodce auditorskými postupy pro cyklus prodeje a inkasa, včetně přehledu tohoto cyklu, typů používaných auditorských postupů a významu testování kontrol.
Existuje mnoho různých auditorských postupů pro prodej, ale mezi ty běžné patří prověřování prodejních faktur, prověřování prodejních smluv a potvrzování prodeje u zákazníků.
Existuje pět obecných typů auditorských postupů:
1. Kontroly: Jedná se o prohlídku dokumentů a záznamů s cílem získat představu o transakcích a vnitřních kontrolách podniku.
2. Dotazy: Jedná se o kladení otázek vedení a zaměstnancům s cílem získat více informací o transakcích a vnitřních kontrolách podniku.
3. Analytické postupy: Jedná se o prověřování finančních údajů a jejich porovnávání za účelem hledání neobvyklých vzorců nebo trendů, které mohou naznačovat problémy.
4. Testování kontrol: Jedná se o testování účinnosti vnitřních kontrol podniku v oblasti finančního výkaznictví.
5. Testy věcné správnosti: Jedná se o testování přesnosti samotných finančních údajů.
Chcete-li provést audit cyklu příjmů, musíte pochopit tok transakcí a identifikovat klíčové kontrolní mechanismy, které jsou zavedeny za účelem zmírnění rizik. Mezi klíčová rizika v cyklu příjmů patří chyby a opomenutí, podvody a neoprávněný přístup.
Kontroly můžete testovat nahlížením do dokumentace, prováděním prohlídek a pozorováním činností. Testování kontrol je důležité pro zajištění jejich účinnosti při zmírňování rizik.
Mezi klíčové kontroly v příjmovém cyklu patří např:
– Oddělení povinností: Povinnosti by měly být odděleny tak, aby jedna osoba nemohla kontrolovat všechny aspekty transakce. Tím se snižuje riziko chyb a podvodů.
– Autorizace: Měl by být zaveden proces autorizace transakcí. Tím je zajištěno, že se zpracovávají pouze autorizované transakce.
– Přesnost: Transakce by měly být přesně zaznamenány. Tím se minimalizuje riziko chyb a opomenutí.
– Včasnost: Transakce by měly být zpracovány včas. To pomáhá zajistit, aby byly výnosy uznány ve správném účetním období.
– Bezpečnost: Přístup k příjmovému cyklu by měly mít pouze oprávněné osoby. To pomáhá zabránit neoprávněnému přístupu a podvodům.