Nešťastná historie marketingových neúspěchů: Ucelený přehled nejhorších marketingových omylů všech dob

Nešťastná historie marketingových omylů:

Po celá desetiletí byl marketing pro podniky mocným nástrojem k vytvoření a udržení jejich značky i k oslovení potenciálních zákazníků. Došlo však k několika nešťastným přehmatům, které měly za následek obrovské ztráty času, peněz a reputace. Zde se podrobně podíváme na některé z nejhorších marketingových katastrof všech dob.

Jedním z nejhorších marketingových omylů všech dob byla krize s Tylenolem v roce 1982. Došlo k ní, když sedm lidí v oblasti Chicaga zemřelo poté, co užili kapsle Tylenol Extra-Strength, které byly obohaceny kyanidem. V reakci na tuto krizi vydala společnost celostátní stahování z trhu a poté změnila design obalů. Tento krok byl pro společnost velmi nákladný, ale byl nezbytný pro obnovení důvěry veřejnosti ve značku.

V roce 1985 učinila společnost Coca-Cola katastrofální rozhodnutí změnit klasickou recepturu svého vlajkového nápoje. Nová receptura, nazvaná „Nová Cola“, byla obrovským propadákem a společnost byla nucena se během tří měsíců vrátit k původní receptuře. Pro společnost to byla velká ostuda a dodnes se na ni vzpomíná jako na jeden z největších omylů v historii marketingu.

V roce 1992 se společnost Pepsi rozhodla změnit své logo a design. Nový design, který představoval modrý a červený kruh, se setkal s rozsáhlou kritikou a byl rychle opuštěn. Pro společnost to byla nákladná chyba, která jí připomněla, že drastické změny značky společnosti mohou mít katastrofální následky.

Microsoft Bob byl softwarový produkt vydaný společností Microsoft v roce 1995. Tento software byl navržen tak, aby usnadnil používání počítače, ale setkal se s rozsáhlou kritikou kvůli svému neohrabanému a neintuitivnímu designu. Přestože byl produkt nakonec ukončen, dodnes se na něj vzpomíná jako na jeden z nejhorších marketingových omylů všech dob.

Vydání přístroje Sony Betamax v roce 1975 bylo pro společnost velkým propadákem. Jednalo se o špičkový videorekordér, který však rychle zastínila konkurenční technologie VHS. Pro společnost Sony to byla velká marketingová katastrofa a připomínka toho, jak rychle může technologie zastarat.

V roce 2004 zahájila společnost Burger King marketingovou kampaň s postavou „podřízeného kuřete“. Kampaň byla určena k propagaci kuřecích sendvičů společnosti, ale setkala se s rozsáhlou kritikou kvůli své urážlivé povaze. Pro společnost to byl obrovský přešlap, který slouží jako připomínka důležitosti pečlivého budování značky.

V roce 2006 se společnost Coca-Cola musela omluvit poté, co se v reklamě na její nápoj Fanta objevily nacistické obrázky. Reklama, která zobrazovala muže v nacistické uniformě pijícího nápoj Fanta, se setkala s okamžitým odporem a byla stažena z oběhu. Pro společnost to byla obrovská chyba a slouží jako připomínka důležitosti kulturní citlivosti v marketingu.

V roce 1993 se společnost McDonald’s rozhodla představit nový sendvič s názvem „Maharaja Mac“. Tento sendvič, který obsahoval kuřecí placičku v indickém stylu, se okamžitě setkal s kritikou kvůli své urážlivé povaze. Pro společnost to byl obrovský přešlap, který připomíná důležitost kulturní citlivosti v marketingu.

Apple Lisa z roku 1983 byl revoluční počítač, který se zpočátku setkal s nadšením. Produkt však byl velkým propadákem kvůli drahé ceně a nedostatku funkcí. Pro společnost Apple to byla velká marketingová katastrofa, která připomíná, jak je důležité porozumět potřebám zákazníků.

Závěrem lze říci, že marketingové katastrofy jsou součástí podnikatelského prostředí již desítky let. Je důležité se z těchto chyb poučit, abychom se podobným katastrofám v budoucnu vyhnuli. Pochopením nejhorších marketingových omylů všech dob se mohou podniky lépe připravit na vytváření úspěšných marketingových kampaní.