Pochopení rozdílů mezi zásobami a zbožím určeným k dalšímu prodeji
Zásoby a zboží určené k dalšímu prodeji jsou dva běžné pojmy používané ve světě podnikání. Ačkoli mají oba pojmy některé podobnosti, existují také některé výrazné rozdíly, které je třeba pochopit, aby bylo možné je správně využívat. Tento článek se bude zabývat definicemi, účetnictvím, daňovými dopady, vedením záznamů, běžným použitím, kategorizací, výhodami a problémy zásob a zboží určeného k dalšímu prodeji.
1. Definice zásob a zboží určeného k dalšímu prodeji: Zásoby jsou obecně definovány jako všechny položky, které jsou určeny k prodeji nebo slouží k výrobě či konstrukci výrobku nebo služby. Může jít o suroviny, hotové výrobky, nedokončenou výrobu, zásoby a další položky nezbytné pro fungování podniku. Zboží určené k dalšímu prodeji je kategorie zásob, které byly nakoupeny od jiné společnosti a jsou určeny k dalšímu prodeji. Patří sem položky, jako je oblečení, elektronika a další předměty, které lze prodat zákazníkům.
2. Účtování o zásobách a zboží určeném k dalšímu prodeji: Účtování zásob a zboží určeného k dalšímu prodeji se ve firmách řeší odlišně. V případě zásob se o nich obvykle účtuje jako o majetku, přičemž pořizovací cena prodaného zboží se při jeho prodeji zaúčtuje jako snížení hodnoty majetku. Naproti tomu zboží určené k dalšímu prodeji se obvykle účtuje jako náklad, přičemž částka nákupu se zaúčtuje jako náklad v období, ve kterém bylo pořízeno.
3. Daňové dopady zásob a zboží určeného k dalšímu prodeji: Z daňového hlediska se se zásobami a zbožím určeným k dalšímu prodeji zachází odlišně. Zásoby obecně nejsou státem zdaňovány, protože jsou považovány za aktivum. Zboží určené k dalšímu prodeji však ve většině jurisdikcí podléhá dani z prodeje.
4. Vedení evidence zásob a zboží určeného k dalšímu prodeji: Správné vedení záznamů je nezbytné jak pro zásoby, tak pro zboží určené k dalšímu prodeji. U zásob by společnosti měly sledovat množství, pořizovací cenu a hodnotu položek na skladě. U zboží určeného k dalšímu prodeji by společnosti měly sledovat pořizovací cenu nakoupených položek a prodejní cenu prodaných položek.
5. Běžné použití zásob a zboží určeného k dalšímu prodeji: Zásoby se obvykle používají k výrobě výrobků nebo služeb určených k prodeji. Zboží určené k dalšímu prodeji jsou naproti tomu položky, které jsou nakoupeny od jiné společnosti a poté prodány zákazníkům.
6. Jak se kategorizují zásoby a zboží určené k dalšímu prodeji: Zásoby se obvykle kategorizují podle typu položky. Zboží určené k dalšímu prodeji lze kategorizovat podle typu položky, společnosti, od které bylo zakoupeno, nebo zákazníka, kterému bylo prodáno.
7. Výhody vedení oddělených účtů pro zásoby a zboží určené k dalšímu prodeji: Vedení oddělených účtů pro zásoby a zboží určené k dalšímu prodeji může podniku pomoci lépe řídit své finance. Díky odděleným účtům může podnik snadno sledovat náklady na prodané zboží a náklady na zásoby, jakož i prodejní ceny zboží určeného k dalšímu prodeji.
8. Problémy s řízením zásob a zboží určeného k dalšímu prodeji: Řízení zásob a zboží určeného k dalšímu prodeji může být pro podniky náročné. To platí zejména pro podniky, které mají velký objem zásob a zboží určeného k dalšímu prodeji. Sledování množství, nákladů a hodnoty zboží na skladě může být časově náročné a obtížně se přesně provádí.
Závěrem lze říci, že pochopení rozdílů mezi zásobami a zbožím určeným k dalšímu prodeji je pro podniky zásadní pro správné řízení jejich financí. Pochopením definic, účtování, daňových dopadů, vedení evidence, běžného použití, kategorizace, výhod a problémů zásob a zboží určeného k dalšímu prodeji mohou podniky zajistit, aby jejich účetní procesy byly přesné a efektivní.
Pokud je zboží nakoupeno za účelem dalšího prodeje, pak je považováno za zásoby. Zásoby jsou klíčovým prvkem mnoha podniků, protože představují výrobky, které má podnik k dispozici k prodeji. Efektivní řízení zásob je zásadní pro zajištění toho, aby podnik měl po ruce správné výrobky, které uspokojí poptávku zákazníků, a zároveň se vyhnul nadbytečným zásobám, které mohou vázat cenné zdroje.
Zásoby pro další prodej označují zásoby zboží, které společnost drží za účelem prodeje zákazníkům. Může jít o hotové výrobky, suroviny a nedokončenou výrobu. Úroveň zásob, které společnost drží na skladě, se liší v závislosti na faktorech, jako je typ podnikání, povaha výrobku a prodejní a výrobní cyklus společnosti.
COGS neboli náklady na prodané zboží jsou přímé náklady spojené s výrobou zboží, které firma prodává. Zahrnuje náklady na suroviny, mzdové náklady a náklady na veškeré další přímé výdaje. Naproti tomu zásoby jsou hodnotou hotových výrobků a materiálu, které má společnost na skladě. Hodnotu zásob lze určit tak, že se vezmou náklady na suroviny a přičtou se mzdové náklady a případné další přímé náklady.