Audit je důležitou součástí procesu finančního výkaznictví každé organizace. Účelem auditu je poskytnout nezávislé, objektivní zhodnocení účetní závěrky a souvisejících zveřejněných informací. Audit pomáhá získat jistotu, že účetní záznamy jsou spolehlivé a neobsahují významné nesprávnosti. V tomto článku se budeme zabývat 8 fázemi procesu auditu.
1. Úvod do auditu: Audit zahrnuje systematické zkoumání a hodnocení účetní závěrky, vnitřních kontrol a dalších souvisejících dokumentů účetní jednotky. Audit se provádí za účelem zjištění, zda je účetní závěrka prezentována v souladu s platným rámcem účetního výkaznictví. Auditor posoudí platnost a spolehlivost informací uvedených v účetní závěrce.
2. Určení a definování cílů auditu: Auditor určí cíle auditu, které zahrnují prověření správnosti a úplnosti účetní závěrky, posouzení vnitřního kontrolního prostředí a zhodnocení procesu účetního výkaznictví. Auditor rovněž posoudí případná rizika ohrožující účetní závěrku.
3. Shromáždění relevantních informací: Po stanovení cílů auditu začne auditor shromažďovat relevantní informace. To může zahrnovat dokumenty, jako jsou smlouvy, faktury a bankovní výpisy. Auditor bude také pozorovat a kontrolovat fyzický majetek.
4. Analýza a vyhodnocení informací: Auditor analyzuje a vyhodnotí shromážděné informace, aby posoudil spolehlivost a přesnost účetní závěrky a souvisejících informací. Auditor posoudí vnitřní kontrolní prostředí, identifikuje případné rizikové oblasti a zhodnotí proces finančního výkaznictví.
5. Formulace závěrů auditu: Po dokončení analýzy auditor formuluje výrok k účetní závěrce. Výrok bude buď „bez výhrad“, nebo „s výhradou“. Výrok bez výhrad znamená, že účetní závěrka je ve všech významných ohledech věrně zobrazena. Výrok s výhradou znamená, že v účetní závěrce jsou významné nesprávnosti nebo opomenutí.
6. Sdělování výsledků auditu: Auditor sdělí výsledky auditu vedení organizace. Auditor poskytne zprávu, ve které uvede svůj výrok a případné zjištěné rizikové oblasti nebo nedostatky.
7. Následné kroky v návaznosti na zjištění auditu: Auditor může potřebovat navázat na zjištění auditu, aby se ujistil, že byla přijata vhodná nápravná opatření. To může zahrnovat ověření, zda organizace provedla potřebné změny nebo postupy k odstranění případných nedostatků.
8. Přínosy auditu: Audit poskytuje nezávislé a objektivní posouzení účetní závěrky organizace a souvisejících zveřejněných informací. To může pomoci zajistit, že účetní závěrka je spolehlivá a neobsahuje významné nesprávnosti. Audit také pomáhá identifikovat slabá místa nebo rizika, což může organizaci pomoci zlepšit její vnitřní kontrolní prostředí.
Existují tři různé fáze auditu: plánování, práce v terénu a podávání zpráv.
Ve fázi plánování auditor vypracovává strategii a rozsah auditu. Auditor také vyhodnotí rizika a kontrolní mechanismy klienta.
Fáze práce v terénu je fáze, kdy auditor shromažďuje důkazní informace k testování kontrolních mechanismů klienta a vyhodnocení rizik.
Ve fázi podávání zpráv auditor sepisuje zprávu o auditu a sděluje její výsledky klientovi.
Existuje 7 klíčových auditorských postupů:
1. Dotazování se vedení
2. Dotazování se vedení
3. Dotazování se vedení
4. Dotazování se vedení
5. Prověřování důkazních informací
3. Pozorování
4. Testování
5. Zjišťování informací
6. Zjišťování informací
7. Zjišťování informací
Opětovné provedení
6. Analytické postupy
7. Prověrka dokumentace
Existuje šest základních auditorských postupů:
Vyšetřování: Auditor klade otázky vedení a zaměstnancům, aby získal představu o podniku a jeho vnitřních kontrolách.
Pozorování: Auditor pozoruje zaměstnance klienta při plnění jejich povinností, aby získal představu o jejich pracovních postupech a kontrolním prostředí.
Inspekce: Auditor prověřuje dokumenty a záznamy, aby potvrdil informace získané dotazováním a pozorováním.
Testování: Auditor testuje transakce a vnitřní kontroly, aby zjistil, zda fungují efektivně.
Rozhovor: Auditor provádí rozhovory s vedením klienta, aby získal představu o účetních procesech a finančním výkaznictví podniku.
Prověrka: Auditor prověřuje účetní závěrku klienta a zveřejněné informace, aby se ujistil, že jsou věrně zobrazeny a jsou v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami.
Čtyři C auditu jsou:
1. Konzistence: Auditoři by měli být ve svém přístupu k auditu důslední. To znamená, že by měli při každém auditu používat stejné metody a postupy.
2. Úplnost: Auditoři by se měli ujistit, že před zahájením auditu mají všechny potřebné informace.
3. Přesnost: Auditoři by měli svou práci překontrolovat, aby se ujistili, že jejich údaje jsou správné.
4. Včasnost: Auditoři by měli svou práci dokončit včas.