Neetické marketingové praktiky jsou činnosti, které jsou považovány za klamavé, zavádějící nebo poškozující spotřebitele. Tyto praktiky mohou sahat od falešné reklamy a agresivních prodejních taktik až po klamavé ceny a skryté poplatky. Neetické marketingové praktiky mohou mít negativní dopad na spotřebitele a společnosti, které je používají, což může vést k vládním zásahům, hromadným žalobám a dalším. Je důležité porozumět různým typům neetických marketingových praktik a vědět, jak se jim vyhnout.
Jednou z nejčastějších neetických marketingových praktik je falešná reklama. Ta zahrnuje uvádění nepravdivých nebo přehnaných tvrzení o výrobku nebo službě, například uvádění nepodložených tvrzení o účinnosti léku nebo výkonnosti investice. Patří sem také používání klamavého nebo zavádějícího jazyka, například používání slova „přírodní“, i když výrobek obsahuje syntetické složky. Klamavá reklama je v mnoha zemích nezákonná a může vést ke značným pokutám a dalším sankcím.
Další neetickou marketingovou praktikou je používání agresivních prodejních taktik. Patří sem taktiky prodeje pod vysokým tlakem, jako je používání zastrašovacích taktik a nepravdivých slibů, jejichž cílem je přimět spotřebitele k nákupu. Patří sem také používání klamavého nebo zavádějícího jazyka, například naznačování, že výrobek je zdarma, i když tomu tak není, a používání taktiky „návnada a změna“.
Klamavé ceny jsou další neetickou marketingovou praktikou. Patří sem stanovení cen, které jsou výrazně vyšší než tržní hodnota výrobku, nebo účtování skrytých poplatků, které nejsou spotřebiteli sděleny. Může také zahrnovat používání klamavého jazyka, například inzerování výrobku za určitou cenu, ale následné účtování vyšší ceny za stejný výrobek.
Nekalá soutěž je praktika, při níž se společnosti dopouštějí taktik, které jim mají poskytnout nespravedlivou výhodu oproti jejich konkurentům. Tyto taktiky mohou zahrnovat falešnou reklamu, cenovou diskriminaci a predátorské ceny. Nekalá soutěž může vést k zásahům státu a může mít negativní dopad na trh.
Taktika „návnada a záměna“ je druh neetické marketingové praktiky, při níž společnost láká zákazníky na atraktivní nabídku, ale po příchodu je vymění za jiný výrobek nebo službu. Může jít o nabízení výrobku nebo služby za nižší cenu, než jaká je ve skutečnosti k dispozici, nebo o inzerování výrobku, který ve skutečnosti není k dispozici.
Další neetickou marketingovou praktikou jsou skryté poplatky. Patří sem účtování skrytých poplatků, které nejsou spotřebiteli zpočátku sděleny. Může se jednat o poplatky za dopravu, manipulaci nebo jiné služby, které nejsou spotřebiteli sděleny v okamžiku nákupu.
Neetický influencer marketing je praxe, kdy společnosti platí influencerům za propagaci svých výrobků nebo služeb, aniž by zveřejnily, že jsou za to placeni. Tato praxe je neetická, protože zneužívá důvěry, kterou spotřebitelé k influencerům chovají, a může vést k tomu, že spotřebitelé budou uvedeni v omyl nebo oklamáni.
Porušování ochrany osobních údajů je další neetickou marketingovou praktikou. Patří sem shromažďování a používání osobních údajů bez souhlasu spotřebitele nebo používání osobních údajů způsobem, který spotřebitel neočekával nebo neschvaloval. Porušení ochrany osobních údajů může vést ke značným pokutám a dalším sankcím a může mít negativní dopad jak na spotřebitele, tak na společnosti.
Existuje mnoho příkladů neetického obchodního chování, ale následujících pět patří k nejčastějším:
1. Falešná nebo klamavá reklama: K tomu dochází, když společnost uvádí o svých výrobcích nebo službách tvrzení, která nejsou přesná nebo jsou záměrně zavádějící, aby přesvědčila spotřebitele k nákupu.
2. Predátorské ceny: K tomu dochází, když společnost úmyslně stanoví nižší ceny svých výrobků nebo služeb, než jsou jejich hodnoty, aby vytlačila konkurenci z trhu.
3. Nezákonné pyramidové systémy: Jedná se o schémata, v nichž jsou účastníkům slibovány nereálné výnosy za nábor nových členů do schématu.
4. Obchodování zasvěcených osob: Jedná se o případy, kdy zasvěcené osoby společnosti uzavírají obchody na základě neveřejných informací, které by jim mohly poskytnout nespravedlivou výhodu.
5. Úplatkářství: To je případ, kdy společnost nabízí peníze nebo jiné hodnotné předměty, aby ovlivnila někoho v mocenském postavení, aby učinil rozhodnutí, které je pro společnost výhodné.
Existuje mnoho příkladů neetického marketingového výzkumu. Jedním z příkladů je, když společnost používá nepravdivé nebo zavádějící informace k propagaci svých výrobků nebo služeb. To může zahrnovat nepravdivá tvrzení o účinnosti výrobku, používání klamavých marketingových technik nebo taktiku „návnady a záměny“.
Dalším příkladem neetického marketingového výzkumu je situace, kdy společnost shromažďuje údaje od spotřebitelů bez jejich vědomí nebo souhlasu. To může zahrnovat shromažďování citlivých informací, jako jsou zdravotní nebo finanční údaje, bez souhlasu spotřebitele.
V neposlední řadě může neetický marketingový výzkum zahrnovat také používání manipulativních nebo nátlakových taktik, které mají spotřebitele přimět k účasti na výzkumných studiích. Může se jednat o nabízení odměn za účast, používání nátlakových prodejních taktik nebo zneužívání zranitelných spotřebitelů.