Ekonomické objednací množství (EOQ) je metoda řízení zásob, která se používá k určení nákladově nejefektivnější velikosti objednávky pro objednání zásob. Tato metoda pomáhá společnostem minimalizovat náklady na objednávání a přepravu zásob stanovením optimální velikosti objednávky a optimální četnosti objednávek. Model EOQ poprvé vyvinul Ford W. Harris v roce 1913 a od té doby je v průmyslu široce používán.
Model EOQ je pro podniky přínosný v mnoha ohledech. Pomáhá snižovat náklady na objednávání a přepravu zásob, což z něj činí nákladově efektivní systém řízení zásob. Model EOQ navíc pomáhá snižovat potřebu velkých investic do zásob a také pomáhá eliminovat výpadky zásob.
Model EOQ má sice mnoho výhod, ale používání tohoto systému řízení zásob má i některé nevýhody. Jednou z hlavních nevýhod je, že model EOQ nezohledňuje skutečnou poptávku po dané položce, a proto není vhodný pro podniky, u nichž dochází ke kolísání poptávky. Model EOQ navíc nezohledňuje dobu potřebnou k objednání a přijetí zásob, což může vést k výpadkům zásob, pokud je tato doba příliš dlouhá.
Výpočet EOQ je poměrně jednoduchý proces. Nejprve musí společnost určit roční poptávku po položce, jednotkové náklady, roční účetní náklady a náklady na objednávku. Jakmile jsou tyto hodnoty známy, lze EOQ vypočítat podle následujícího vzorce: EOQ= √2AD/C, kde A je roční poptávka a C jsou kombinované náklady na objednání a vedení zásob.
Model EOQ lze také použít ke snížení jednotkových nákladů na objednávání a přepravu zásob. Objednáním většího množství zásob může společnost snížit jednotkové náklady využitím množstevních slev. Navíc objednáním většího množství zásob může společnost snížit náklady na zásoby tím, že se vyhne vyprodání zásob a nutnosti platit poplatky z prodlení.
Ačkoli model EOQ může pomoci snížit náklady na objednávání a vedení zásob, existují také určitá rizika spojená s používáním tohoto systému řízení zásob. Hlavním rizikem je, že společnost může nakonec objednat příliš mnoho zásob, což může vést k nadměrným zásobám a nadměrným nákladům na zásoby. Navíc, pokud se změní poptávka po daném zboží, může se stát, že společnost bude mít na skladě příliš mnoho nebo příliš málo zásob.
Zavedení modelu EOQ může být pro podniky výzvou, zejména pro ty, které mají kolísavou poptávku. Model EOQ nezohledňuje aktuální poptávku, takže podnik musí znát svou aktuální poptávku a zohlednit ji ve svých výpočtech. Kromě toho musí mít podnik přesné údaje o nákladech na zásoby, aby mohl přesně vypočítat EOQ.
Model ekonomického objednacího množství (EOQ) je nákladově efektivní systém řízení zásob, který může podnikům pomoci snížit náklady na objednávání a skladování zásob. Přestože má model EOQ mnoho výhod, existují také určitá rizika a problémy spojené s používáním tohoto systému. Podniky si musí být těchto rizik a problémů vědomy a zohlednit je ve svých výpočtech, aby mohly činit nákladově nejefektivnější rozhodnutí.
EOQ je zkratka pro ekonomické objednací množství. Je to způsob výpočtu optimálního množství zásob, které je třeba objednat, abyste minimalizovali své náklady a zároveň uspokojili poptávku zákazníků. Používání EOQ má několik výhod:
1. Můžete ušetřit peníze za náklady na zásoby.
2. Můžete snížit množství času stráveného řízením zásob.
3. Můžete se vyhnout výpadkům zásob a z toho plynoucím ztrátám prodeje.
4. Můžete snížit množství prostoru potřebného ke skladování zásob.
5. Můžete snížit množství času stráveného přerovnáváním zásob.
EOQ je ekonomické objednací množství a je to technika řízení zásob, která pomáhá podnikům určit optimální množství zásob k objednání. Používání EOQ má několik výhod, včetně následujících:
1. EOQ může pomoci minimalizovat náklady na udržování zásob.
2. EOQ může pomoci minimalizovat riziko vyprodání zásob.
3. EOQ může pomoci snížit celkové náklady na zásoby.
4. EOQ může pomoci zlepšit obrat zásob.
Model EOQ má několik omezení, např:
1) Model předpokládá, že poptávka je konstantní, což v reálném světě často neplatí.
2) Model předpokládá, že neexistují žádné náklady na držení zásob, což také často není pravda.
3) Model předpokládá, že dodací lhůty jsou známé a konstantní, což také často není pravda.
4) Model neuvažuje možnost nedostatku, což může být v praxi závažný problém.
5) Model je poměrně zjednodušený a nezohledňuje mnoho složitostí, které mohou nastat v reálných situacích.