8. Řízení rizik spojených s odloženou daní z příjmů
Odložené daně z příjmů se týkají daní, které byly zaplaceny nebo vznikly v předchozím roce, ale nebyly vykázány nebo zaúčtovány v běžném roce. Tyto daně jsou uznány a zaúčtovány v běžném roce jako odložené daňové pohledávky nebo závazky v rozvaze. Orientace v odložených daních může být složitá, ale pochopení toho, jak fungují a jak je správně zaúčtovat, je zásadní pro dodržování předpisů a přesné daňové výkaznictví.
Při účtování odložených daní je prvním krokem zaúčtování odložených daňových pohledávek a závazků do rozvahy. Odložená daňová pohledávka je dosud nevykázaný daňový výnos, zatímco odložený daňový závazek je povinnost zaplatit daň v budoucnu. Tyto pohledávky a závazky se vykazují v případě, že existuje rozdíl mezi účetní hodnotou aktiva nebo závazku podle účetní závěrky a jeho daňovou základnou.
Při vykazování odložených daňových pohledávek je nutné určit pravděpodobnost, že je bude možné v budoucnu využít. To se provádí posouzením realizovatelné hodnoty aktiva a určením, zda by měla být uplatněna opravná položka. Pokud se zjistí, že aktivum nebude realizovatelné, je třeba vytvořit opravnou položku, aby se zabránilo nadhodnocení aktiva.
Odložený daňový náklad je částka daně splatná v běžném roce z rozdílů mezi účetní a daňovou hodnotou aktiv a závazků. Tento náklad se vykazuje ve výkazu zisku a ztráty a vypočítá se vynásobením očekávané daňové sazby rozdílem mezi účetní a daňovou hodnotou.
Daňoví poplatníci mohou využít určité daňové strategie, aby maximalizovali výhody odložených daní. Tyto daňové strategie mohou zahrnovat odložení příjmů, urychlení odpočtů a využití daňových úlev a odpočtů. Využití těchto strategií může pomoci minimalizovat výši daňové povinnosti v běžném roce a maximalizovat odložené daňové výhody v budoucnu.
Zůstatky účtů odložené daně představují rozdíl mezi daňovou základnou a účetní hodnotou aktiv a závazků. Zůstatek na tomto účtu by měl být stejný jako součet odložených daňových pohledávek a závazků v rozvaze. Pochopení interpretace zůstatků těchto účtů je nezbytné pro přesné daňové výkaznictví.
Změny daňových sazeb mohou mít významný dopad na odložené daně. Při zvýšení daňových sazeb mohou být odložené daňové závazky podhodnoceny. Naopak při snížení daňových sazeb může dojít k nadhodnocení odložených daňových pohledávek. Je důležité analyzovat dopad jakýchkoli změn daňových sazeb, aby bylo zajištěno správné vykázání odložených daní.
Odložené daně mohou být pro daňové poplatníky zdrojem rizik. Neočekávané změny daňových sazeb nebo zákonů mohou významně ovlivnit výši daní splatných v budoucnu. Je důležité těmto rizikům rozumět a řídit je, aby se předešlo případným negativním dopadům.
Účtování odložených daní z příjmů může být složitý a náročný proces. Pochopení toho, jak odložené daně fungují a jak o nich správně účtovat, je však nezbytné pro přesné a vyhovující daňové výkaznictví. Tato příručka poskytuje přehled o procesu účtování odložených daňových pohledávek a závazků, výpočtu odložených daňových nákladů, využití daňových strategií k maximalizaci odložených daňových výhod, interpretaci zůstatků na účtech odložených daní, analýze dopadu změn daňových sazeb na odložené daně z příjmů a řízení rizik spojených s odloženou daní z příjmů. Díky této příručce mohou daňoví poplatníci lépe porozumět tomu, co jsou odložené daně a jak o nich správně účtovat.
Odložená daňová pohledávka je aktivum, které společnost vykazuje ve své rozvaze, pokud očekává, že v budoucnu obdrží daňovou vratku. Tato pohledávka se obvykle vykazuje, pokud má společnost v jednom roce ztráty nebo náklady, které může převést do budoucna a kompenzovat tak daně splatné v budoucích letech.
Odložená daň se v rozvaze vykazuje jako pohledávka nebo závazek v závislosti na tom, zda se budoucí daňové důsledky položek, které vedou k odložené dani, týkají aktiva, u něhož se očekává zvýšení hodnoty, nebo závazku, u něhož se očekává snížení hodnoty.
Zápisem do deníku o odložené dani je debet odloženého daňového nákladu a kredit splatné daně z příjmů.