Při ukončení pracovního poměru zaměstnance musí zaměstnavatel nejprve určit poslední pracovní den zaměstnance, aby mohl správně vypočítat jeho poslední mzdu. Obecně platí, že posledním dnem zaměstnání je den, kdy zaměstnanec podá výpověď, nebo den, kdy skončí jeho pracovní smlouva.
Zaměstnavatelé musí vypočítat konečnou mzdu zaměstnance na základě platebních údajů uvedených v jeho pracovní smlouvě, jako jsou odpracované hodiny a mzdová sazba. Zaměstnavatelé musí rovněž zohlednit neplacené volno nebo dny nemoci, které zaměstnanci vznikly.
Pokud má zaměstnanec nevyčerpané dny dovolené, musí zaměstnavatelé tyto dny proplatit na základě konečné mzdové sazby zaměstnance. Zaměstnanec si může zvolit, zda chce platbu obdržet v hotovosti, nebo zda ji chce uplatnit ke své poslední výplatě.
Podobně jako v případě dovolené musí zaměstnavatel proplatit všechny nevyužité dny nemoci, které zaměstnanci vznikly. I tato výplata by měla vycházet z konečné mzdy zaměstnance.
Zaměstnavatelé musí vydat zaměstnanci poslední výplatu v následujícím pravidelném výplatním termínu nebo před ním. Pokud poslední pracovní den zaměstnance připadne na dobu po řádném výplatním termínu, musí zaměstnavatel zaměstnanci vyplatit mzdu do 72 hodin.
Pokud zaměstnanec získal prémii nebo provizi, musí mu být vyplacena v poslední výplatě. Zaměstnavatelé by měli pečlivě prostudovat smlouvu o bonusu nebo provizi, aby zjistili, kdy je bonus nebo provize splatná a jak má být vypočtena.
Zaměstnavatelé musí vyplatit veškerou naběhnutou dovolenou, kterou zaměstnanec nevyužil. V závislosti na státě a smlouvě zaměstnance může být tato platba splatná na konci pracovního poměru zaměstnance nebo může být převedena do dalšího roku.
V závislosti na státu a smlouvě zaměstnance může být zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci odstupné. Odstupné se obvykle odvíjí od délky zaměstnání a výše mzdy zaměstnance.
Zaměstnavatelé musí z poslední výplaty zaměstnance srazit daně, stejně jako v případě jakékoli jiné výplaty. Federální a státní daně musí být sraženy na základě statusu daňového přiznání zaměstnance a aktuální daňové sazby.
Za předpokladu, že se ptáte jako zaměstnanec:
Vaše závěrečná výplata by měla zahrnovat všechny částky, které vám náleží až do posledního pracovního dne. Patří sem veškerá zasloužená, ale nevyplacená mzda, dovolená a další částky, které vám mohou náležet. Máte-li jakékoli dotazy ohledně toho, co by mělo být zahrnuto ve vaší poslední výplatě, měli byste se zeptat svého zaměstnavatele.
Nejčastější srážky, které mohou být provedeny z konečné výplaty zaměstnance, jsou federální a státní daně, daně ze sociálního a zdravotního pojištění a pojistné na zdravotní pojištění. Mezi další srážky, které mohou být prováděny v závislosti na zaměstnavateli a individuální situaci zaměstnance, patří příspěvky na penzijní plán 401(k) nebo jiný penzijní plán, pojistné na životní pojištění a odborové příspěvky.
Většina zaměstnavatelů vyplatí zaměstnancům jejich poslední výplatu v poslední pracovní den. Někteří zaměstnavatelé však mohou vyžadovat, aby zaměstnanci podali písemné oznámení o výpovědi určitý počet dní předem, aby dostali poslední výplatu v poslední pracovní den. Zaměstnavatel může například požadovat, aby zaměstnanci podali písemnou výpověď dva týdny předem, aby dostali poslední výplatu v poslední pracovní den.
Obecně platí, že zaměstnavatelé v Kalifornii jsou povinni vyplatit peníze zaměstnancům, kteří podali výpověď, do 72 hodin od poslední směny zaměstnance. Z tohoto pravidla však existují určité výjimky. Například pokud zaměstnanec podá výpověď, aniž by ji oznámil alespoň 72 hodin předem, může zaměstnavatel zadržet poslední výplatu zaměstnance až do dalšího řádného výplatního termínu. Kromě toho, pokud zaměstnanec podá výpověď z „dobrého důvodu“ (např. obtěžování nebo diskriminace), může být zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci mzdu okamžitě.
Ano, pokud společnost nevyplatí zaměstnanci jeho poslední výplatu do 72 hodin po odchodu, může zaměstnanec podat na společnost žalobu.