Komplexní průvodce pro pochopení dopadů zákona o spravedlivých pracovních standardech na zdravotní sestry

1. Co je to zákon o spravedlivých pracovních standardech (FLSA)?

Zákon o spravedlivých pracovních standardech (Fair Labor Standards Act, FLSA) je federální zákon, který stanoví normy pro minimální mzdu, mzdu za přesčasy, vedení záznamů a dětskou práci. Zákon FLSA se týká zaměstnavatelů v soukromém sektoru a ve federální, státní a místní správě. Byl zaveden v roce 1938 jako součást programu New Deal a je spravován oddělením pro mzdy a hodiny amerického ministerstva práce.

2. Jsou zdravotní sestry vyňaty z působnosti zákona FLSA?

Zákon FLSA nestanoví výjimku pro zdravotní sestry, ale existují situace, kdy mohou být zdravotní sestry z některých ustanovení zákona vyňaty. Například registrované zdravotní sestry, které jsou placeny na základě mzdy a vydělávají alespoň 455 USD týdně, jsou vyňaty z působnosti ustanovení FLSA o placení přesčasů.

3. Porozumění různým typům zdravotních sester

Zdravotní sestry se vyskytují v mnoha různých formách, od registrovaných zdravotních sester (RN) přes praktické sestry s licencí (LPN) až po praktické sestry (NPs). Každý typ zdravotní sestry má jiné povinnosti a může podléhat jiným ustanovením zákona FLSA. Při určování, zda se na ně vztahuje výjimka ze zákona FLSA, je důležité pochopit rozdíly mezi těmito typy zdravotních sester.

4. Mzdové a hodinové předpisy pro sestry, které nejsou vyňaty z působnosti FLSA

Pro sestry, které nejsou vyňaty z působnosti FLSA, stanoví zákon požadavky na minimální mzdu a mzdu za práci přesčas. Současná federální minimální mzda činí 7,25 dolaru za hodinu a zaměstnavatelé musí zaměstnancům, kteří nejsou od mzdy osvobozeni a kteří odpracují více než 40 hodin v pracovním týdnu, zaplatit čas a půl.

5. Jak mohou zaměstnavatelé zajistit dodržování zákona FLSA

Zaměstnavatelé musí znát zákon FLSA a přijmout opatření k jeho dodržování. Měli by se ujistit, že svým zdravotním sestrám vyplácejí alespoň minimální mzdu a případně přesčasy, a také vést přesné záznamy o odpracovaných hodinách a vyplacených mzdách. Zaměstnavatelé by si také měli být vědomi všech platných státních zákonů, které mohou sestrám poskytovat další ochranu.

6. Pravidla pro přesčasy a náhradní volno pro zdravotní sestry

V některých případech se zaměstnavatelé mohou rozhodnout poskytnout náhradní volno místo mzdy za přesčasy zdravotním sestrám, které nejsou od práce osvobozeny. Náhradní volno umožňuje zaměstnancům čerpat stejné množství placeného volna namísto mzdy za práci přesčas. Je důležité, aby zaměstnavatelé znali pravidla pro náhradní volno a zajistili, že zaměstnanci dostanou za odpracované hodiny odpovídající mzdu.

7. Výhody zákona FLSA pro zdravotní sestry

Zákon FLSA poskytuje důležitou ochranu zdravotním sestrám a dalším zaměstnancům na pracovišti. Zajišťuje, aby zaměstnavatelé vypláceli svým zdravotním sestrám alespoň minimální mzdu a případně přesčasy, a také poskytuje zaměstnancům způsob, jak se domáhat právních kroků proti zaměstnavatelům, kteří nedodržují zákon.

8. Sankce za porušení zákona FLSA

Pokud se zjistí, že zaměstnavatelé porušují zákon FLSA, mohou jim být uloženy občanskoprávní a trestní sankce. Občanskoprávní sankce mohou zahrnovat náhradu mzdy a stejnou částku jako smluvní náhradu škody, zatímco trestní sankce mohou zahrnovat pokuty a dokonce i odnětí svobody.

9. Zdroje pro sestry, které hledají vzdělání a poradenství v oblasti FLSA

Sestry, které hledají další informace o FLSA, by se měly poradit se svými zaměstnavateli nebo s oddělením pro mzdy a hodiny amerického ministerstva práce. K dispozici je také řada online zdrojů, které zdravotním sestrám pomohou pochopit jejich práva vyplývající ze zákona.

FAQ
Která skupina zaměstnanců je vyňata z působnosti zákona Fair Labor Standards Act quizlet?

Existuje několik různých skupin zaměstnanců, kteří jsou vyňati z působnosti zákona Fair Labor Standards Act. Mezi tyto skupiny patří výkonní, administrativní a odborní zaměstnanci, jakož i zaměstnanci externího prodeje a někteří počítačoví odborníci.

Jaké jsou pracovní zákony pro registrované zdravotní sestry v Kalifornii?

Za prosazování pracovních zákonů ve státě Kalifornie je zodpovědné Oddělení pro prosazování pracovních standardů (DLSE) při Odboru průmyslových vztahů (Department of Industrial Relations). Tyto zákony chrání práva zaměstnanců na minimální mzdu, mzdu za přesčasy, přestávky na jídlo a odpočinek a další.

Registrované zdravotní sestry v Kalifornii podléhají stejným pracovním zákonům jako ostatní pracovníci ve státě. To znamená, že mají nárok na minimální mzdu, mzdu za přesčasy, přestávky na jídlo a odpočinek a další ochranu podle zákona.

Pokud máte jakékoli dotazy týkající se vašich práv registrované zdravotní sestry v Kalifornii nebo pokud se domníváte, že váš zaměstnavatel porušil vaše práva, měli byste se obrátit na DLSE a podat stížnost.

Jsou zdravotní sestry v Texasu osvobozeny od přesčasů?

Zákon o spravedlivých pracovních standardech (Fair Labor Standards Act, FLSA) stanoví minimální mzdu, mzdu za přesčasy, vedení záznamů a normy pro zaměstnávání mladých lidí, které se týkají pracovníků na plný i částečný úvazek v soukromém sektoru a ve federálních, státních a místních úřadech. Zákon FLSA spravuje oddělení Wage and Hour Division (WHD) amerického ministerstva práce. Zákon se nevztahuje na některé typy pracovníků, včetně některých pracovníků v zemědělství a domácnosti, nezávislých dodavatelů a některých zaměstnanců federální, státní a místní správy. Zákon FLSA se rovněž nevztahuje na některé typy podniků, včetně malých novin a některých sezónních zábavních a rekreačních zařízení.

Zákon FLSA stanoví s účinností od 24. července 2009 minimální mzdu pro zaměstnance, na které se nevztahuje, ve výši 7,25 USD za hodinu. Zákon FLSA v některých případech nevyžaduje vyplácení minimální mzdy pracovníkům, kteří poskytují své služby dobrovolně, studujícím (podle definice FLSA) nebo osobám, jejichž výdělečná nebo produktivní schopnost je snížena v důsledku fyzického nebo duševního postižení. Kromě toho FLSA povoluje vyplácet nižší mzdu pracovníkům mladším 20 let po dobu prvních 90 po sobě jdoucích kalendářních dnů zaměstnání u zaměstnavatele, pokud jejich hodinová mzda neklesne pod 4,25 USD.

Ustanovení FLSA o přesčasech obecně vyžadují, aby zaměstnanci, na které se vztahuje zákon o zaměstnanosti a kteří nejsou odměňováni, dostávali jedenapůlnásobek své běžné mzdy za všechny hodiny odpracované nad 40 hodin v pracovním týdnu. FLSA nevyžaduje proplácení přesčasů za práci o víkendech, svátcích nebo pravidelných dnech pracovního klidu, pokud se v těchto dnech nepracuje přesčas. FLSA nevyžaduje dvojnásobnou mzdu. Některé státy mají vlastní zákony o práci přesčas. Pro zaměstnance, na které se zákon FLSA vztahuje a kteří nejsou od práce osvobozeni, platí, že po 40 hodinách práce v pracovním týdnu musí být přesčasy proplaceny nejméně ve výši jedenapůlnásobku běžné mzdy zaměstnance. Pravidelná mzdová sazba zahrnuje všechny odměny vyplacené zaměstnanci. Některé platby se však do pravidelné sazby nezahrnují. Příklady plateb, které nejsou zahrnuty do pravidelné sazby, jsou příplatky na životní náklady, příplatky za práci přesčas, náhrady cestovních výdajů, které nesnižují běžný výdělek zaměstnance, a diskreční prémie. Pravidelná sazba zaměstnance, na kterého se vztahuje výjimka, nesmí být nižší než minimální mzda.

Zákon FLSA stanoví výjimku z minimální mzdy i odměny za práci přesčas pro osoby zaměstnané v dobré víře na vedoucích, administrativních, odborných a externích prodejních pozicích, jakož i pro některé počítačové odborníky. Tyto osoby se označují jako „bílé límečky“. Výjimka se nevztahuje na manuální pracovníky nebo jiné „modré límečky“, kteří vykonávají práci zahrnující opakující se operace rukama, fyzickou zručnost a energii. Určení, zda je zaměstnanec osvobozen podle výjimek FLSA pro „bílé límečky“, vyžaduje pečlivou analýzu povinností, které zaměstnanec vykonává.

Následující text je převzat z Code of Federal Regulations, Title 29 – Labor, Chapter V – Wage and Hour Division, Department of Labor, Part 541 – Exemptions Application to Professional, Administrative, Executive, and Computer Employees, Section 541.3 – Exemption for bona fide executive, administrative, professional, and computer employees.

(a) Výjimky stanovené v oddíle 13(a)(1) zákona Fair Labor Standards Act of 1938, ve znění pozdějších předpisů, 29 U.S.C. 213(a)(1), a v odstavci (b) tohoto oddílu se vztahují na všechny zaměstnance:

(1) odměňovaného na základě platu ve výši nejméně 455 USD týdně bez stravy, ubytování nebo jiných služeb; nebo

(2) odměňovaného na základě hodinového platu ve výši nejméně 27,63 USD za hodinu.

(b) Zaměstnanec popsaný v odstavci (a) tohoto oddílu je vyňat z působnosti oddílů 6, 7 a 12 zákona, pokud:

(1) Hlavním úkolem zaměstnance je řízení podniku, v němž je zaměstnán, nebo jeho obvykle uznávaného oddělení nebo útvaru;

(2) Zaměstnanec obvykle a pravidelně řídí práci dvou nebo více dalších zaměstnanců na plný úvazek nebo jejich ekvivalentů a

(3) Zaměstnanec má pravomoc přijímat nebo propouštět jiné zaměstnance nebo jeho návrhům a doporučením ohledně přijímání, propouštění, povyšování, postupu nebo jakékoli jiné změny postavení jiných zaměstnanců bude přikládán zvláštní význam.

c) Zaměstnanec popsaný v písmenu a) tohoto oddílu je vyňat z působnosti oddílů 6, 7 a 12 zákona, pokud:

(1) Hlavním úkolem zaměstnance je výkon kancelářské nebo jiné než manuální práce, která přímo souvisí s řízením nebo obecnou obchodní činností zaměstnavatele nebo jeho zákazníků; a

(2) Hlavní povinností zaměstnance je vykonávat volné uvážení a samostatný úsudek v důležitých záležitostech.

(d) Na zaměstnance popsaného v písmenu a) tohoto oddílu se nevztahují oddíly 6, 7 a 12 zákona, pokud:

(1) Hlavním úkolem zaměstnance je výkon práce:

(i) vyžadující pokročilé znalosti, definované jako práce převážně intelektuálního charakteru, která zahrnuje práci vyžadující soustavný úsudek a úsudek;

(ii) vyžadující soustavný úsudek a úsudek;

(iii) v uznávané oblasti vědy nebo vzdělání; nebo

(iv) tvůrčí nebo umělecké povahy, na rozdíl od rutinní duševní, manuální, mechanické nebo fyzické práce; a

(2) pokročilé znalosti zaměstnance jsou běžně získávány dlouhodobou specializovanou intelektuální výukou; nebo

(3) hlavní náplní práce zaměstnance je výuka, doučování, instruování nebo přednášení při předávání znalostí; a

(4) zaměstnanec vykonává tuto činnost jako učitel ve vzdělávacím zařízení nebo jako učitel třídy nebo semináře na univerzitě nebo jiné vysokoškolské instituci.

(e) Zaměstnanec popsaný v písmenu a) tohoto oddílu je vyňat z působnosti oddílů 6, 7 a 12 zákona, pokud:

(1) Zaměstnanec je zaměstnán jako analytik počítačových systémů, programátor, softwarový inženýr nebo jiný podobně kvalifikovaný pracovník v oblasti výpočetní techniky; a

(2) Hlavní náplní práce zaměstnance je:

i) použití technik a postupů systémové analýzy, včetně konzultací s uživateli, za účelem stanovení specifikací hardwaru, softwaru nebo funkcí systému;

ii) návrh, vývoj, dokumentace, analýza, tvorba, testování nebo modifikace počítačových systémů nebo programů, včetně prototypů, na základě a v souvislosti se specifikacemi uživatelského nebo systémového návrhu;

iii) návrh, dokumentace, testování, tvorba nebo modifikace počítačových programů týkajících se strojových operačních systémů; nebo

iv) kombinace výše uvedených povinností, jejichž výkon vyžaduje stejnou úroveň dovedností.

f) Zaměstnanec popsaný v písmenu a) tohoto oddílu je vyňat z působnosti oddílů 6, 7 a 12 zákona, pokud je zaměstnán jako:

(1) externího prodejce nebo

(2) v zaměstnání souvisejícím s počítači a jeho hlavním úkolem je:

(i) prodej nebo pronájem počítačových systémů nebo komponent, nebo

(ii) prodej počítačových systémů nebo komponent pro zabudování do počítačových systémů, které budou dále prodávány.

g) Na zaměstnance popsaného v písmenu a) tohoto oddílu se nevztahují oddíly 6, 7 a 12 zákona, pokud je zaměstnanec zaměstnán v dobré víře, že je profesionálem, jak je definováno v tomto oddílu. Výrazem „zaměstnán v dobré víře, že je odborníkem“ v písmenu a) tohoto oddílu se rozumí zaměstnání:

(1) v dobré víře, jak je definováno v nařízení správce, v oblasti lékařství nebo některého z léčitelských umění, včetně veterinárního lékařství;

(2) jako právník;

(3) jako učitel na střední škole nebo ve fyzikálních, biologických nebo společenských vědách;

(4) jako zaměstnanec na pozici vyžadující pokročilé znalosti v oblasti vědy nebo vzdělání, které se obvykle získávají dlouhodobým specializovaným intelektuálním vzděláváním;

(5) jako umělec zabývající se tvorbou uměleckých děl nebo jako výkonný umělec, jehož hlavní pracovní náplní je výkon umělecké nebo tvůrčí činnosti, na rozdíl od rutinního duševního, manuálního, mechanického nebo fyzického procesu; nebo

(6) jako spisovatel, novinář nebo redaktor, který se zabývá psaním nebo vydáváním novin, knih, časopisů nebo jiných podobných publikací, jak jsou definovány předpisy správce.

(h) Výraz „hlavní povinnost“ v písmenu a) tohoto oddílu znamená hlavní, hlavní, hlavní nebo nejdůležitější povinnost, kterou zaměstnanec vykonává. Určení hlavní povinnosti zaměstnance musí vycházet ze všech skutečností v konkrétním případě, přičemž hlavní důraz je kladen na charakter práce zaměstnance jako celku.

Následující text je převzat z Code of Federal Regulations, Title 29 – Labor, Chapter V – Wage and Hour Division, Department of Labor, Part 541 – Exemptions Application to Professional, Administrative, Executive, and Computer Employees, Section 541.4 – Exemption for highly compensated employees.

(a) Osvobození podle oddílu 13(a)(1) Zákona o spravedlivých pracovních standardech z roku 1938, ve znění pozdějších předpisů, 29 U.S.C. 213(a)(1), a odstavce (b) tohoto oddílu se vztahuje na každého zaměstnance, který je odměňován na základě platu ve výši nejméně 455 USD týdně, bez stravy, ubytování nebo jiných zařízení, nebo na základě hodinové sazby ve výši nejméně 27 USD.63 za hodinu a jehož hlavní pracovní náplní jsou výkonné, administrativní nebo odborné povinnosti, jak jsou definovány v předpisech 29 CFR část 541, nebo který je zaměstnán v profesi související s počítači a jehož hlavní pracovní náplní je výkon práce uvedené v písmenu e) tohoto oddílu.

(b) Zaměstnanec popsaný v písmenu a) tohoto oddílu je vyňat z působnosti oddílů 6, 7 a 12 zákona, pokud:

(1) Hlavním úkolem zaměstnance je řízení podniku, ve kterém je zaměstnanec zaměstnán, nebo jeho obvykle uznávaného oddělení nebo útvaru;

(2) Zaměstnanec obvykle a pravidelně řídí práci dvou nebo více dalších zaměstnanců na plný úvazek nebo jejich ekvivalentů; a

(3) Zaměstnanec má pravomoc přijímat nebo propouštět jiné zaměstnance nebo se jeho návrhům a doporučením ohledně přijímání, propouštění, povyšování nebo jiných změn postavení jiných zaměstnanců přikládá zvláštní význam.

c) Zaměstnanec popsaný v písmenu a) tohoto oddílu je vyňat z působnosti oddílů 6, 7 a 12 zákona, pokud:

(1) Hlavním úkolem zaměstnance je výkon kancelářské nebo jiné než manuální práce, která přímo souvisí s řízením nebo obecnou obchodní činností zaměstnavatele nebo jeho zákazníků; a

(2) Hlavní úkol zaměstnance zahrnuje uplatňování volného uvážení a samostatného úsudku ve vztahu k důležitým záležitostem.

(d) Na zaměstnance popsaného v písmenu a) tohoto oddílu se nevztahují oddíly 6, 7 a 12 zákona, pokud:

(1) Hlavním úkolem zaměstnance je výkon práce:

(i) vyžadující pokročilé znalosti, definované jako práce převážně intelektuálního charakteru, která zahrnuje práci vyžadující soustavný úsudek a úsudek;

(ii) vyžadující soustavný úsudek a úsudek;

(iii) v uznávané oblasti vědy nebo vzdělání; nebo

(iv) tvůrčí nebo umělecké povahy, na rozdíl od rutinní duševní, manuální, mechanické nebo fyzické práce; a

(2) pokročilé znalosti zaměstnance jsou běžně získávány dlouhodobou specializovanou intelektuální výukou; nebo

(3) hlavní náplní práce zaměstnance je výuka, doučování, instruování nebo přednášení při předávání znalostí; a

(4) zaměstnanec vykonává tuto činnost jako učitel ve vzdělávacím zařízení nebo jako učitel třídy nebo semináře na univerzitě nebo jiné vysokoškolské instituci.

(e) Zaměstnanec popsaný v písmenu a) tohoto oddílu je vyňat z působnosti oddílů 6, 7 a 12 zákona, pokud:

(1) Zaměstnanec je zaměstnán jako analytik počítačových systémů, programátor, softwarový inženýr nebo jiný podobně kvalifikovaný pracovník v oblasti výpočetní techniky; a

(2) Hlavní náplní práce zaměstnance je:

i) použití technik a postupů systémové analýzy, včetně konzultací s uživateli, za účelem stanovení specifikací hardwaru, softwaru nebo funkcí systému;

ii) návrh, vývoj, dokumentace, analýza, tvorba, testování nebo modifikace počítačových systémů nebo programů, včetně prototypů, na základě a v souvislosti se specifikacemi uživatelského nebo systémového návrhu;

iii) návrh, dokumentace, testování, tvorba nebo modifikace počítačových programů týkajících se strojových operačních systémů; nebo

iv) kombinace výše uvedených povinností, jejichž výkon vyžaduje stejnou úroveň dovedností.

f) Zaměstnanec popsaný v písmenu a) tohoto oddílu je vyňat z působnosti oddílů 6, 7 a 12 zákona, pokud je zaměstnán jako:

(1) externího prodejce nebo

(2) v zaměstnání souvisejícím s počítači a jeho hlavním úkolem je:

(i) prodej nebo pronájem počítačových systémů nebo komponent, nebo

(ii) prodej počítačových systémů nebo komponent pro zabudování do počítačových systémů, které budou dále prodávány.

g) Na zaměstnance popsaného v písmenu a) tohoto oddílu se nevztahují oddíly 6, 7 a 12 zákona, pokud je zaměstnanec zaměstnán v dobré víře, že je profesionálem, jak je definováno v tomto oddílu. Výrazem „zaměstnán v dobré víře, že je odborníkem“ v písmenu a) tohoto oddílu se rozumí zaměstnání:

(1) v dobré víře, jak je definováno v nařízení správce, v oblasti medicíny nebo jakéhokoli léčitelského umění, včetně veterinární medicíny;

(2) jako právník;

(3) jako učitel na střední škole nebo v oblasti fyzikálních, biologických nebo společenských věd;

(