Audit existence majetku je složitý proces, který vyžaduje hlubokou znalost účetních principů a pečlivou aplikaci auditorských postupů. Jako součást celkové vnitřní kontrolní struktury organizace hraje proces auditu klíčovou roli při zajišťování přesnosti a spolehlivosti účetní závěrky. Tento komplexní průvodce auditem existence aktiv popisuje kroky, které musí auditoři učinit, aby se ujistili o existenci aktiv, a poskytuje praktické rady pro vypracování zásad a postupů auditu.
Účelem auditu existence aktiv je zajistit, aby aktiva vykázaná v účetní závěrce organizace byla věrně zobrazena a řádně zaúčtována. To vyžaduje, aby auditoři prověřili existenci aktiv a posoudili jejich hodnotu. Hlavním cílem auditu existence aktiv je zjistit, zda aktiva existují, zda jsou správně oceněna a zda jsou v účetní závěrce vykázána v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami (GAAP).
Před zahájením auditu existence aktiv musí auditoři stanovit zásady, postupy a standardy, které budou při provádění auditu používat. Tyto zásady a postupy by měly zahrnovat pokyny pro identifikaci a hodnocení aktiv a postupy pro dokumentování procesu auditu. Při tvorbě zásad a postupů auditu by auditoři měli vzít v úvahu také platné standardy GAAP.
Prvním krokem v procesu auditu je prověření veškeré relevantní dokumentace a záznamů týkajících se aktiv. To zahrnuje transakční dokumenty, faktury a další dokumenty týkající se nákupu a prodeje aktiv. Auditoři musí rovněž prověřit interní dokumenty, jako jsou účetní knihy majetku a odpisové plány. Prověřením těchto dokumentů mohou auditoři získat přehled o historii majetku a posoudit jeho hodnotu.
Jakmile auditoři prověří příslušnou dokumentaci, musí identifikovat a prošetřit všechny transakce související s aktivem. To zahrnuje transakce, jako jsou nákupy, prodeje, převody a vyřazení. Auditoři musí zjistit, zda byly tyto transakce řádně schváleny a zda byla hodnota aktiva přesně vykázána.
Kromě prověření dokumentů musí auditoři prověřit také fyzická aktiva. To zahrnuje kontrolu majetku, zda je v dobrém stavu, a ověření jeho výrobního čísla. Auditoři musí také posoudit tržní hodnotu aktiva porovnáním s podobnými aktivy.
Auditoři musí rovněž použít techniky analytického přezkoumání, aby zajistili správnost hodnoty aktiva. To zahrnuje analýzu změn reálné tržní hodnoty aktiva, posouzení vlivu inflace a porovnání hodnoty aktiva s jeho účetní hodnotou. Auditoři by také měli zvážit trendy v daném odvětví a historickou výkonnost aktiva.
Kromě prověřování dokumentů a zkoumání fyzického majetku musí auditoři posoudit také vnitřní kontroly organizace. To zahrnuje vyhodnocení zásad a postupů organizace pro kontrolu aktiv a zajištění jejich správného používání. Audit by měl také posoudit účinnost vnitřní kontrolní struktury organizace.
Po dokončení auditu musí auditoři sdělit své výsledky a zjištění vedení organizace. To zahrnuje poskytnutí podrobné zprávy o zjištěních auditu a případných doporučeních k opatřením.
Posledním krokem v procesu auditu je vypracování doporučení k opatřením. Auditoři by měli vypracovat doporučení k posílení vnitřních kontrol a zlepšení postupů organizace při správě majetku. Auditoři musí rovněž posoudit potenciální finanční dopad všech navrhovaných opatření.
Audit existence majetku je složitý proces, který vyžaduje, aby auditoři používali různé techniky a postupy. Vypracováním účinných zásad a postupů, důkladným prověřováním a sdělováním výsledků svého auditu mohou auditoři zajistit přesnost a spolehlivost finančních výkazů organizace.
Existuje několik typů auditorských důkazních informací, které lze použít k ověření existence dlouhodobého majetku. Patří sem fyzické kontroly, potvrzení u třetích stran a prověrka důkazních dokumentů, jako jsou faktury, smlouvy a evidence majetku.
Existuje pět hlavních auditorských postupů:
1. Kontrola: Jedná se o prohlídku dokumentů a záznamů s cílem získat představu o finančních aktivitách organizace.
2. Dotazování: Jedná se o kladení otázek vedení a zaměstnancům s cílem získat informace o finančních aktivitách organizace.
3. Pozorování: Jedná se o pozorování fyzických činností organizace, například počítání zásob nebo výrobního procesu.
4. Testování: Jedná se o testování vnitřních kontrol a postupů organizace s cílem zajistit jejich efektivní fungování.
5. Analytické přezkoumání: Jedná se o přezkoumání finančních výkazů a poměrových ukazatelů organizace za účelem hledání trendů a nesrovnalostí.