Prvním krokem při provádění studie dopadů je definování rozsahu projektu. To znamená určit, jaké otázky budou řešeny, jaké údaje budou shromažďovány a analyzovány a časový harmonogram studie. Je důležité se ujistit, že rozsah projektu je realistický a dosažitelný a že je přizpůsoben konkrétním potřebám organizace.
Dalším krokem při provádění studie dopadů je identifikace a sběr dat, která budou použita v analýze. To zahrnuje sběr dat z interních i externích zdrojů, jako jsou průzkumy, rozhovory, ohniskové skupiny a další zdroje. Údaje by měly být shromažďovány organizovaně a při přezkoumávání výsledků by měla být zohledněna jejich kvalita.
Po shromáždění údajů je dalším krokem jejich analýza. To zahrnuje třídění údajů do kategorií, hledání vzorců nebo trendů a vyvozování závěrů. Při analýze údajů je důležité používat důslednou metodiku, protože tím se zajistí, že závěry budou spolehlivé.
Po analýze dat je důležité výsledky interpretovat. To zahrnuje komplexní pohled na údaje a určení případných důsledků pro organizaci. Je důležité vzít v úvahu kontext výsledků a zvážit případné důsledky pro budoucnost.
Po interpretaci výsledků je důležité sdělit zjištění příslušným zúčastněným stranám. To zahrnuje jasnou a stručnou prezentaci výsledků a zajištění pochopení důsledků pro organizaci.
Po sdělení zjištění je důležité vypracovat doporučení pro organizaci. To zahrnuje posouzení zjištění a určení, jaká opatření je třeba přijmout, aby se situace zlepšila.
Po vypracování doporučení je důležité je realizovat. To zahrnuje vypracování akčního plánu a zajištění jeho dodržování. Je důležité zajistit, aby byl plán realizovatelný a aby byl přizpůsoben konkrétním potřebám organizace.
Po zavedení doporučení je důležité monitorovat a vyhodnocovat výsledky. To zahrnuje shromažďování údajů o výsledcích a hledání zákonitostí. Je důležité zajistit, aby výsledky odpovídaly původním cílům a aby doporučení měla požadovaný účinek.
Na konci studie dopadu je důležité shrnout zjištění. To zahrnuje přezkoumání údajů, interpretaci výsledků a vyvození závěrů. To může organizaci pomoci identifikovat případné oblasti pro zlepšení a zajistit, aby zjištění byla sdělena všem zúčastněným stranám.
Existují tři hlavní metody analýzy dopadů:
1) Analýza nákladů a přínosů: Tento přístup hodnotí potenciální náklady a přínosy politiky nebo projektu s cílem určit, zda se vyplatí je realizovat.
2) Analýza multiplikátorů: Tento přístup odhaduje nepřímé ekonomické dopady politiky nebo projektu s cílem posoudit jejich celkový ekonomický dopad.
3) Analýza vstupů a výstupů: Tento přístup hodnotí dopad politiky nebo projektu na různá odvětví hospodářství s cílem určit jeho celkový hospodářský dopad.
Studie dopadu je výzkumná metoda používaná k hodnocení účinnosti určitého zásahu nebo programu. Studie dopadu často zahrnují porovnání výsledků skupiny lidí, kteří se programu zúčastnili, s podobnou skupinou lidí, kteří se programu nezúčastnili. Studie dopadu lze použít k posouzení dopadu široké škály intervencí, včetně sociálních programů, vzdělávacích iniciativ a změn veřejné politiky.
Pět oblastí dopadu pro oblast financí a daní je následujících:
1. Celkové finanční zdraví společnosti
2. Daňové zatížení společnosti
3. Peněžní toky společnosti
4. Ziskovost společnosti
5. Daňové zatížení společnosti
6. Daňové zatížení společnosti Odměny a benefity zaměstnanců
Existuje pět prvků výzkumu dopadu:
1. Téma nebo výzkumná otázka musí být důležité a musí mít potenciál něco změnit v reálném světě.
2. Výzkum musí být kvalitní, musí používat přísné metody a přinášet spolehlivé a platné výsledky.
3. Výsledky výzkumu musí být účinně sděleny těm, kteří je mohou využít.
4. Musí existovat mechanismus, který zajistí, že výsledky výzkumu budou využity pro rozhodování a zlepšení praxe.
5. Výzkumný proces musí být iterativní, aby bylo možné zjištění v průběhu času zpřesňovat a zlepšovat.
Studie dopadů je analýza toho, jak navrhovaná politika nebo projekt ovlivní určitou skupinu lidí nebo životní prostředí. Studie dopadů se často používají k posouzení potenciálních sociálních a ekonomických dopadů nového rozvojového projektu, například nové továrny nebo nákupního centra. Mohou být také použity k posouzení pravděpodobných dopadů nové dálnice nebo elektrárny na životní prostředí.