Spotřebitelská volba je proces výběru z více možností na základě individuálních preferencí spotřebitele. Pro vysvětlení a pochopení rozhodování, které spotřebitelé činí při výběru výrobků a služeb, bylo vyvinuto mnoho modelů. V tomto článku se budeme zabývat různými modely spotřebitelské volby a budeme analyzovat silné a slabé stránky každého z nich.
Ekonomický model spotřebitelské volby je založen na konceptu racionálního rozhodování. Tento model předpokládá, že spotřebitelé se rozhodují na základě analýzy nákladů a přínosů a že se vždy snaží maximalizovat svůj užitek. Tento model lze použít k optimalizaci cen a marketingu výrobků a služeb, což umožňuje společnostem přijímat informovaná rozhodnutí, která zvýší jejich zisky.
Behaviorální model spotřebitelské volby zaujímá více psychologický přístup a zdůrazňuje roli osobních hodnot, přesvědčení a emocí v rozhodovacím procesu. Tento model naznačuje, že spotřebitelé se nemusí vždy rozhodovat racionálně a mohou být ovlivněni vnějšími faktory, jako je reklama nebo tlak vrstevníků. Tento model je užitečný pro pochopení toho, proč se spotřebitelé rozhodují tak, jak se rozhodují, a jak jejich chování ovlivnit.
Model prospektivní teorie spotřebitelské volby je založen na tom, že lidé si rozdílně cení zisků a ztrát. Tento model předpokládá, že spotřebitelé častěji podstupují riziko, když je jim předložen potenciální zisk, a častěji se vyhýbají riziku, když je jim předložena potenciální ztráta. Tento model lze využít k pochopení toho, proč se spotřebitelé nemusí vždy rozhodovat nejracionálněji a jak jejich chování ovlivnit.
Kognitivní model spotřebitelské volby se zaměřuje na mentální procesy zapojené do rozhodování a roli kognitivních zkreslení v tomto procesu. Tento model předpokládá, že lidé mají tendenci se rozhodovat na základě svých předchozích zkušeností a očekávání a že jsou náchylní ke kognitivním zkreslením, jako je zakotvení a potvrzovací zkreslení. Tento model může marketérům pomoci lépe pochopit roli kognitivních zkreslení v procesu rozhodování a způsoby jejich řešení.
Sociální model spotřebitelské volby se zaměřuje na roli sociálních vlivů v rozhodovacím procesu. Tento model předpokládá, že lidé jsou silně ovlivněni svými vrstevníky a názory ostatních a že sociální faktory, jako je loajalita ke značce a ústní projevy, mohou ovlivnit rozhodování. Tento model je užitečný pro pochopení síly sociálního vlivu a jeho využití pro marketingové a značkové účely.
Psychologický model spotřebitelské volby zaujímá více psychologický přístup a zdůrazňuje roli osobních hodnot, přesvědčení a emocí v rozhodovacím procesu. Tento model naznačuje, že spotřebitelé se nemusí vždy rozhodovat racionálně a mohou být ovlivněni vnějšími faktory, jako je reklama nebo tlak vrstevníků. Tento model je užitečný pro pochopení toho, proč se spotřebitelé rozhodují tak, jak se rozhodují, a jak jejich chování ovlivnit.
Evoluční model spotřebitelské volby je založen na myšlence, že rozhodnutí, která činíme, jsou formována naší evoluční historií. Tento model předpokládá, že lidé jsou pevně uzpůsobeni činit určitá rozhodnutí, aby přežili, a že tato rozhodnutí jsou založena na evolučních principech, jako je touha po bezpečí, potřeba společenského uznání a pud sebezáchovy. Tento model lze využít k pochopení toho, proč jsou určitá rozhodnutí častější než jiná a jak tyto instinktivní tendence využít pro účely marketingu a budování značky.
Čtyři modely spotřebitelské volby jsou následující:
1. Racionální model
2. Rozumový model. Emocionální model
3. Zvykový model
4. Zážitkový model
Racionální model spotřebitelské volby předpokládá, že spotřebitelé jsou racionální, logičtí a rozhodují se na základě vlastního zájmu. Emocionální model spotřebitelské volby předpokládá, že spotřebitelé se rozhodují spíše na základě svých emocí než na základě logiky. Zvyklostní model spotřebitelské volby předpokládá, že spotřebitelé si vytvářejí zvyky a rutiny, kterými se při rozhodování o nákupu řídí. Zkušenostní model spotřebitelské volby předpokládá, že spotřebitelé se rozhodují na základě svých minulých zkušeností a zkušeností ostatních.
Existují čtyři hlavní modely zapojení spotřebitelů: pasivní model, aktivní model, interaktivní model a model spoluvytváření.
Pasivní model je model, kdy se spotřebitel nepodílí na tvorbě nebo vývoji výrobku nebo služby. Pouze konzumuje to, co bylo vytvořeno.
Aktivní model je model, kdy se spotřebitel podílí na tvorbě nebo vývoji výrobku nebo služby, ale nemá velkou kontrolu nad konečným výrobkem nebo službou.
Interaktivní model je model, kdy se spotřebitel podílí na tvorbě nebo vývoji výrobku nebo služby a má velkou kontrolu nad konečným výrobkem nebo službou.
Spoluvytvářející model je model, kdy je spotřebitel zapojen do tvorby nebo vývoje výrobku nebo služby a má stejný vliv na konečný výrobek nebo službu.