Společný nájem je právní pojem, který umožňuje dvěma nebo více osobám vlastnit nemovitost společně. V kontextu svěřenecké smlouvy přiznává společný nájem nájemcům stejná vlastnická práva k nemovitosti. To znamená, že všichni nájemci jsou stejně odpovědní za splátky hypotéky, daně, pojištění a další výdaje spojené s deed of trust. Společní nájemci tak mají na nemovitosti právní zájem a musí dodržovat podmínky svěřenecké smlouvy. Obecně lze společný nájem založit písemnou dohodou nebo ze zákona.
Smlouvy o společném nájmu přinášejí nájemcům řadu výhod. Za prvé, nájemci mohou sdílet vlastnictví nemovitosti, aniž by ji museli rozdělovat na jednotlivé části. To umožňuje nájemcům těžit ze zhodnocení nemovitosti a společně se podílet na případných ziscích z ní plynoucích. Kromě toho smlouvy o společném nájmu nabízejí nájemcům větší flexibilitu, pokud jde o způsob využívání nemovitosti. Nájemci mohou například část nemovitosti pronajímat nebo ji využívat k jiným podnikatelským záměrům. V neposlední řadě lze společný nájem využít k ochraně práv a zájmů nájemců v případě úmrtí nebo nezpůsobilosti.
Ačkoli smlouvy o společném nájmu nabízejí mnoho výhod, existují i některé potenciální nevýhody. Například pokud jeden z nájemců nezaplatí svůj podíl na splátkách hypotéky nebo daní, mohou být ostatní nájemci odpovědní za celou částku. Navíc pokud chce jeden z nájemců svůj podíl na nemovitosti prodat, mohou být ostatní nájemci povinni jej odkoupit nebo najít nového nájemce na jeho místo. A konečně, pokud se nájemci nedokážou dohodnout na způsobu využití nemovitosti, může se svěřenecká smlouva stát zdrojem sporů.
Při uzavírání smlouvy o společném nájmu mají všichni nájemci určitá práva a povinnosti. Obecně platí, že nájemci mohou mít právo užívat nemovitost podle svého uvážení, pokud tím nezasahují do práv ostatních nájemců. Kromě toho jsou nájemci povinni platit svůj podíl na splátkách hypotéky, daních a dalších výdajích spojených s nájemní smlouvou. A konečně, nájemci mají právo smlouvu kdykoli vypovědět, pokud s tím všechny strany souhlasí.
Dohody o společném nájmu mohou mít významný dopad na svěřeneckou smlouvu. Obecně platí, že nájemci jsou společně a nerozdílně odpovědní za veškeré dluhy spojené s nemovitostí, což znamená, že všichni nájemci jsou odpovědní za splátky hypotéky, daně a další výdaje. Kromě toho lze společným nájmem přiznat nájemcům určitá práva v případě úmrtí nebo nezpůsobilosti. V neposlední řadě mohou nájemci použít svěřenecký list jako zástavu k zajištění úvěrů nebo jiných forem financování.
Smlouvy o společném nájmu lze kdykoli ukončit za předpokladu, že s ukončením souhlasí všechny strany. Obecně lze dohodu ukončit prodejem nemovitosti, jejím rozdělením mezi nájemce nebo převodem na třetí osobu. Kromě toho mohou nájemci dohodu ukončit soudním rozdělením nebo podáním žaloby.
Podle zákona mají nájemci ve smlouvě o společném nájmu vůči sobě navzájem fiduciární povinnost. To znamená, že nájemci jsou povinni jednat v nejlepším zájmu ostatních nájemců, což zahrnuje placení jejich podílu na splátkách hypotéky, daní a dalších výdajů spojených s nemovitostí. Nájemci navíc nesmí jednat způsobem, který by poškozoval zájmy ostatních nájemců.
Smlouvy o společném nájmu se řídí státními zákony, které se v jednotlivých státech liší. Obecně státní zákony určují práva a povinnosti nájemců a upřesňují postup při uzavírání, ukončování a vymáhání smluv o společném nájmu. Nájemci by se proto měli před uzavřením smlouvy o společném nájmu seznámit s příslušnými státními zákony.
Smlouvy o společném nájmu mohou mít pro nájemce určité daňové dopady. Obecně platí, že nájemci jsou společně a nerozdílně odpovědní za veškeré daně spojené s nemovitostí, což znamená, že všichni nájemci jsou odpovědní za jejich plnou výši. Kromě toho si nájemci mohou ve svých individuálních daňových přiznáních odečíst některé výdaje spojené s nemovitostí, jako jsou splátky hypotéky a pojistné. V neposlední řadě mohou nájemci využít určitých daňových úlev, jako je osvobození od daně z kapitálových výnosů a odpisy.