Rozhodování o kapitálovém rozpočtu je důležitou součástí finančního rozhodování podniků. Podniky všech velikostí musí určit, jak alokovat své zdroje, aby mohly maximalizovat své zisky a minimalizovat své ztráty. Rozhodování o kapitálovém rozpočtu zahrnuje posouzení nákladů a přínosů různých investic s cílem určit, které z nich budou nejvýnosnější. V tomto článku se budeme zabývat třemi základními metodami používanými při rozhodování o kapitálovém rozpočtu.
Doba návratnosti je jednou ze základních metod používaných při rozhodování o kapitálovém rozpočtu. Zahrnuje výpočet doby, za kterou se investice vrátí ve výši investovaných peněz. Tento výpočet měří riziko investice a je rychlým způsobem, jak určit, zda se vyplatí investici realizovat.
Čistá současná hodnota (NPV) je další metodou používanou při rozhodování o kapitálovém rozpočtu. Zahrnuje výpočet současné hodnoty budoucích peněžních toků z investice. Tento výpočet zohledňuje časovou hodnotu peněz a slouží k určení potenciální návratnosti investice.
Vnitřní výnosové procento (IRR) je třetí základní metodou používanou při rozhodování o kapitálovém rozpočtu. Je měřítkem ziskovosti investice a vypočítává se s ohledem na časovou hodnotu peněz a peněžní toky spojené s investicí.
Při rozhodování o kapitálovém rozpočtu je třeba porovnat tři primární metody a určit, která z nich je nejlepší. Každá metoda má své silné a slabé stránky a musí být porovnána s ostatními, aby bylo možné určit, která z nich poskytne nejpřesnější posouzení potenciální návratnosti investice.
Použití více metod při rozhodování o kapitálovém rozpočtu může podnikům poskytnout komplexnější pohled na potenciální návratnost investice. Při použití více metod mohou podniky porovnat výsledky jednotlivých metod a učinit informovanější rozhodnutí o tom, zda investici realizovat, či nikoli.
Přestože metody kapitálového rozpočtování mohou podnikům poskytnout cenné informace o potenciální návratnosti investice, nejsou dokonalé. Jsou založeny na předpokladech, které nemusí být přesné, a mohou vést k nepřesným výsledkům. Navíc neberou v úvahu faktory, jako je volatilita trhu nebo změny v ekonomice, které by mohly ovlivnit potenciální návratnost investice.
Rozhodnutí o kapitálovém rozpočtu jsou důležitou součástí finančního rozhodování a vyžadují pečlivé zvážení. Pro rozhodování o kapitálovém rozpočtu se používají tři základní metody, které je třeba porovnat a porovnávat, aby bylo možné určit, která z nich poskytne nejpřesnější posouzení potenciální návratnosti investice.
Souhrnně lze říci, že rozhodování o kapitálovém rozpočtu je důležitou součástí finančního rozhodování a vyžaduje pečlivé zvážení. Tři základní metody používané při rozhodování o kapitálovém rozpočtu jsou doba návratnosti, čistá současná hodnota a vnitřní výnosové procento. Použití více metod při rozhodování o kapitálovém rozpočtu může podnikům poskytnout komplexnější pohled na potenciální návratnost investice. Tyto metody však mají svá omezení a je třeba je používat obezřetně.
Metoda kapitálového rozpočtování v rozhodování je proces, který podniky používají k identifikaci a posouzení proveditelnosti potenciálních investic. Obvykle zahrnuje odhad očekávaných peněžních toků z investice a jejich zpětné diskontování na současnou hodnotu, aby se dospělo k hodnotě čisté současné hodnoty (NPV). NPV se pak porovná s požadovanou mírou návratnosti podniku, aby se určilo, zda se vyplatí investici realizovat. Pokud je NPV kladná, pak je investice obecně považována za dobrý nápad; pokud je záporná, pak zpravidla není. Existuje řada dalších faktorů, které mohou podniky při rozhodování o investicích také zvažovat, ale NPV je obvykle tím hlavním.
Existují čtyři typy kapitálového rozpočtování:
1. Náhradní kapitálové rozpočtování: Tento typ kapitálového rozpočtování se používá k nahrazení stávajícího zařízení nebo strojního vybavení, které již nefunguje správně.
2. Rozšiřující kapitálové rozpočtování: Tento typ kapitálového rozpočtování se používá k rozšíření podniku přidáním nových výrobků nebo služeb, otevřením nových provozoven nebo zvýšením kapacity.
3. Akviziční kapitálové rozpočtování: Tento typ kapitálového rozpočtování se používá k akvizici jiné společnosti nebo podniku.
4. Rozpočítávání počátečního kapitálu: Tento typ kapitálového rozpočtování se používá k založení nového podniku.
Existují tři metody rozpočtování: přírůstková, činnostní a nulová.
Přírůstkové rozpočtování začíná rozpočtem běžného roku a přidává k němu malou částku na příští rok. Jedná se o nejběžnější typ rozpočtování.
Rozpočtování podle činností začíná činnostmi, které společnost plánuje provádět, a na základě těchto činností přiděluje finanční prostředky.
Rozpočtování založené na nulové hodnotě začíná každý rok od nuly. Pro každý nový rozpočet je třeba zdůvodnit všechny výdaje.