Koncept metody kontingenčního oceňování (CVM) je znám již od počátku 70. let 20. století. Jedná se o metodu založenou na průzkumu, která se používá k odhadu hodnoty netržního zboží nebo služeb. Tento článek poskytne přehled o metodě kontingenčního oceňování, o tom, jak funguje, a o jejích výhodách a nevýhodách.
Metoda kontingenčního oceňování je metoda založená na průzkumu, která umožňuje ekonomům odhadnout hodnotu netržního zboží a služeb. Při této metodě jsou účastníci průzkumu požádáni, aby odpověděli na otázky, kolik by byli ochotni zaplatit za zboží nebo službu, které nejsou obchodovány na trzích. Odpovědi na tyto otázky se pak použijí k odhadu hodnoty zboží nebo služby.
Metoda podmíněného ocenění funguje tak, že účastníkům průzkumu položí řadu otázek týkajících se jejich ochoty zaplatit za konkrétní zboží nebo službu. Tyto otázky slouží ke zjištění, kolik by byl jednotlivec ochoten za dané zboží nebo službu zaplatit. Odpovědi na tyto otázky se pak použijí k odhadu celkové hodnoty daného zboží nebo služby.
Jednou z hlavních výhod metody kontingenčního oceňování je její schopnost odhadnout hodnotu zboží nebo služeb, které nejsou obchodovány na trzích. To umožňuje ekonomům měřit hodnotu zboží nebo služeb, které nemusí mít přímou tržní cenu. Rovněž umožňuje ekonomům měřit hodnotu zboží nebo služeb, které nejsou v současné době dostupné na trzích.
Jednou z hlavních nevýhod metody kontingenčního oceňování je, že je založena na odpovědích z průzkumu, což znamená, že může podléhat zkreslení a chybám. Kromě toho může být tato metoda nákladná a časově náročná, protože vyžaduje sběr a analýzu velkého množství údajů.
Metoda kontingenčního oceňování má širokou škálu aplikací. Používá se k měření hodnoty veřejných statků, jako jsou parky a řeky, i hodnoty soukromých statků, jako je lékařská péče a bydlení. Používá se také k měření hodnoty environmentálních statků, jako je čistý vzduch a voda.
Metoda kontingenčního oceňování má několik omezení. Je pouze tak přesná, jak přesné jsou odpovědi v průzkumu, což znamená, že může být zatížena zkreslením a chybami. Metoda navíc nemusí být schopna zachytit všechny faktory, které ovlivňují ochotu jednotlivce platit za konkrétní zboží nebo službu.
Metoda podmíněného ocenění je účinným nástrojem, který lze použít k měření hodnoty zboží nebo služeb, s nimiž se neobchoduje na trzích. Má širokou škálu využití, ale má také několik omezení. I přes tato omezení je metoda kontingenčního oceňování pro ekonomy stále cenným nástrojem.
Metoda kontingenčního oceňování (Contingent valuation method, CVM) je metoda založená na průzkumu a slouží k odhadu hodnoty, kterou lidé přisuzují veřejným statkům, například environmentálním zdrojům. Otázky CVM se ptají respondentů, kolik by byli ochotni zaplatit nebo přijmout jako kompenzaci za danou změnu kvality nebo množství zdroje. Výsledné odhady ochoty platit nebo akceptovat pak mohou být použity při rozhodování o tom, jak nejlépe daný zdroj využívat nebo chránit.
Metoda kontingenční volby je nástroj, který lze použít jako pomoc manažerům při rozhodování o tom, které zaměstnance propustit v období snižování počtu zaměstnanců. Tato metoda zahrnuje vytvoření seznamu zaměstnanců a jejich následné seřazení na základě souboru kritérií. Kritéria mohou zahrnovat například pracovní výkon, dovednosti a zkušenosti. Jakmile jsou zaměstnanci seřazeni, může manažer rozhodnout, které zaměstnance si ponechá a které propustí.
Průzkum kontingenčního hodnocení je typ průzkumu, který se používá k odhadu hodnoty, kterou lidé přisuzují zboží nebo službě. Tento typ průzkumu se často používá v případech, kdy se s daným zbožím nebo službou neobchoduje na trhu, což ztěžuje odhad jeho hodnoty. Průzkumy podmíněného oceňování se ptají lidí, kolik by byli ochotni za zboží nebo službu zaplatit nebo kolik by byli ochotni akceptovat, kdyby jim bylo zboží nebo služba odebráno. Výsledky průzkumu pak lze použít k odhadu hodnoty, kterou lidé danému zboží nebo službě přisuzují.
Příklad kontingenčního oceňování je metoda oceňování, která využívá hypotetické scénáře k odhadu hodnoty něčeho, co nemá tržní cenu. Tato metoda se často používá k odhadu hodnoty environmentálních statků a služeb.
Podmíněné oceňování je metoda používaná k odhadu hodnoty statků, které nemají tržní cenu. Tato metoda se používá v případě, že pro oceňované zboží neexistuje tržní cena, a místo toho se spoléhá na průzkumy, při nichž se jednotlivci ptají, kolik by byli ochotni za zboží zaplatit nebo kolik by byli ochotni přijmout, aby se zboží vzdali. Tato metoda se často používá k oceňování environmentálních statků, jako je divoká příroda nebo malebný výhled, které nemají tržní cenu.