Přehled protikladů mezi likvidací a vznikem úpadku
1. Požadavky na likvidaci a vznik úpadku Definice likvidace konkurzu – Likvidace konkurzu je typem konkurzu, při kterém je majetek dlužníka prodán za účelem vyplacení věřitelů a dlužník je zproštěn jakýchkoli dalších závazků. Je jmenován správce, který dohlíží na proces likvidace a zajišťuje, aby byli věřitelé plně vyplaceni. Výtěžek z prodeje majetku se použije na vyplacení věřitelů v pořadí, v jakém jsou uvedeni v návrhu na prohlášení konkurzu.
2. Definice vzniku úpadku – Vznik úpadku je typem návrhu na prohlášení úpadku, při kterém dlužník reorganizuje své dluhy a finance s cílem vyplatit věřitele. Majetek dlužníka se neprodává, ale používá se k vytváření příjmů, které mohou být použity na splácení věřitelů. Tento typ podání návrhu na bankrot je pro dlužníka obvykle výhodnější, protože mu umožňuje ponechat si svůj majetek a pokračovat ve splácení věřitelů v průběhu času.
3. Výhody a nevýhody likvidace konkurzu – Hlavní výhodou likvidace konkurzu je, že dlužníkovi umožňuje rychle splatit všechny jeho dluhy, což je výhodné pro věřitele. Hlavní nevýhodou však je, že dlužník přijde o veškerý svůj majetek a za zbývající dluhy již neodpovídá.
4. Výhody a nevýhody vyhlášení konkurzu – Hlavní výhodou vyhlášení konkurzu je, že si dlužník může ponechat svůj majetek a přesto své dluhy v průběhu času splatit. Tento typ podání návrhu také umožňuje dlužníkovi znovu vyjednat podmínky svých dluhů. Hlavní nevýhodou je, že věřitelé nemusí obdržet stejnou částku, jakou by obdrželi, kdyby dlužník požádal o likvidaci v rámci konkurzu.
5. Typy likvidace v konkurzu – Existují dva typy likvidace v konkurzu: Kapitola 7 a kapitola 11. Kapitola 7 zahrnuje prodej majetku za účelem vyplacení věřitelů, zatímco kapitola 11 zahrnuje reorganizaci majetku a dluhů za účelem vyplacení věřitelů.
6. Typy konkurzního řízení – Existují dva typy konkurzního řízení: Kapitola 13 a Kapitola 12. Kapitola 13 zahrnuje reorganizaci dluhů a financí s cílem vyplatit věřitele, zatímco kapitola 12 zahrnuje splácení dluhů po určitou dobu.
7. Požadavky na likvidaci v konkurzu – Aby mohl dlužník podat návrh na likvidaci v konkurzu, musí splňovat určité požadavky, například mít určitý majetek a závazky. Dlužník musí také prokázat, že nemá prostředky na splacení svých dluhů.
8. Požadavky na vyhlášení konkurzu – Aby mohl dlužník podat návrh na vyhlášení konkurzu, musí prokázat, že je schopen své dluhy v průběhu času splatit. Musí také prokázat, že má stabilní zdroj příjmů a že je schopen hospodařit se svými financemi.
Bankrot podle kapitoly 7 se nazývá likvidační, protože umožňuje dlužníkovi oddlužit všechny své dluhy a poté zlikvidovat svůj majetek za účelem splacení věřitelů. Tento typ bankrotu obvykle využívají podniky, které nejsou schopny splácet své dluhy a potřebují restrukturalizovat své finance.
Hlavní rozdíl mezi likvidačním řízením podle kapitoly 7 úpadkového zákoníku a reorganizací podle kapitoly 11 úpadkového zákoníku spočívá v tom, že likvidační řízení se používá k likvidaci majetku dlužníka za účelem vyplacení věřitelů, zatímco reorganizační řízení se používá k reorganizaci dlužníkova podnikání a/nebo finančních záležitostí.
Likvidační bankrot, známý také jako kapitola 7, je typem bankrotu, při kterém je majetek dlužníka prodán soudem jmenovaným správcem za účelem vyplacení věřitelů. Výtěžek z prodeje je rozdělen mezi věřitele podle prioritního rozvrhu stanoveného v konkurzním zákoníku.
Existují tři druhy likvidace:
1. Dobrovolná likvidace – při ní se společníci společnosti dohodnou na zrušení společnosti.
2. Nucená likvidace – při ní je likvidace společnosti nařízena soudem.
3. Dobrovolná likvidace věřitelů – v tomto případě věřitelé společnosti souhlasí s likvidací společnosti.
Likvidace v konkurzu znamená, že soudem určený správce prodá veškerý neosvobozený majetek dlužníka a výtěžek použije na vyplacení věřitelů. Věřitelé mohou také obdržet platbu prostřednictvím reorganizačního plánu, pokud má majetek dlužníka dostatečný majetek a příjmy k financování plánu.