WannaCry, ransomwarový útok, který před několika týdny infikoval více než 300 000 počítačů po celém světě, ukázal, jak křehká je počítačová bezpečnost, kterou neustále ohrožují četné viry a malware, jež jsou stále sofistikovanější a obtížněji blokovatelné.
Hackeři tu byli vždy, už od vzniku internetu. V posledních letech se však, mimo jiné kvůli používání připojených zařízení ve všech oblastech, jejich počet exponenciálně zvýšil. Za tímto neuvěřitelným rozšířením stojí i další skutečnost: důvody. Za většinou hackerských útoků stojí řada ekonomických a především politických důvodů. Podle mnoha odborníků dnes vlády proti sobě nebojují střelnými zbraněmi, ale počítačovými přestupky. Pokusme se nyní zrekonstruovat nejsenzačnější hackerské útoky v historii.
Morris Worm
Jedním z nejstarších hackerských útoků a zároveň prvním, který vzbudil rozruch, byl Morris Worm, pojmenovaný podle svého tvůrce, studenta Cornellovy univerzity Roberta Tapase Morrise. Chlapec nevyvinul červa proto, aby vyvolal škodlivé narušení počítače, ale aby změřil rozlehlost kyberprostoru. Když však byl virus umístěn na síť, Morrisův kód se po chybě změnil v malware schopný infikovat více než 6 000 počítačů a způsobit škody, které podle některých odhadů dosáhly 100 milionů dolarů. V té době to byla ohromující částka.
Google China
V roce 2009 se hackeři zaměřili na společnost Google China a pronikli na servery této kalifornské společnosti. Pomocí několika červů se kyberzločincům podařilo prolomit bezpečnostní systém společnosti Big G a ukrást řadu důvěrných informací. Společnost Google si zejména uvědomila, že kyberzločinci napadli účty Gmailu mnoha amerických, evropských a čínských aktivistů, kteří se angažují v obraně lidských práv v nejlidnatější zemi světa. V roce 1999 se patnáctiletému Jonathanu Jamesovi podařilo nabourat do počítačů NASA a ministerstva zahraničí USA. Instalací zadních vrátek na servery vesmírné agentury a ministerstva zahraničí se mu podařilo špehovat tisíce e-mailů s mnoha důvěrnými dokumenty, včetně hesel k vojenským zařízením. S ukradenými daty se James dostal také ke kódu programu NASA.
Virus Melissa
Melissa byl jedním z nejhorších virů, které kdy zasáhly aplikaci Microsoft Word. Škodlivý kód infikoval textový program společnosti Redmond a poté se šířil jako příloha e-mailu prvním 50 kontaktům registrovaným v aplikaci Outlook, což je e-mailový software nainstalovaný na napadených počítačích. Melissa dokázala způsobit škodu za přibližně 80 milionů dolarů.
Počítačová válka mezi Ruskem a Spojenými státy
Psal se rok 1982 a internet byl v té době nástrojem pro pár vyvolených, používaným hlavně v armádě. A již v té době začaly dvě hlavní světové vojenské mocnosti používat informační technologie jako zbraň k vzájemnému útoku. CIA se totiž podařilo proniknout do počítačových systémů sibiřského plynovodu instalací škodlivého kódu. Po aktivaci programu došlo k selhání systému ovládajícího plynová čerpadla, což způsobilo nárůst tlaku a nakonec výbuch celého energetického zařízení.
Kreditní karty a bankovní účty
V roce 2000 se pod palbou ocitla data uživatelů. V letech 2005 až 2012 skupina ukrajinských a ruských hackerů nerušeně působila a ukradla miliony bankovních údajů. Odhaduje se, že kyberzločinci dokázali shromáždit 160 milionů údajů o kreditních kartách a 800 000 přihlašovacích údajů k bankovním účtům obětí, které byly následně vydraženy na webu. Podle těchto údajů měla hodnota dat, která hackeři ukradli, údajně přesahovat 300 milionů dolarů.
ShadyRat
V roce 2011 bylo mnoho odborníků na IT bezpečnost šokováno zjištěním, že se po dobu pěti let, od roku 2006 do roku 2011, šířil jako požár virus prostřednictvím jednoduché e-mailové přílohy. Škodlivý kód, který identifikovala známá společnost Symantec zabývající se kybernetickou bezpečností, se objevil ihned po otevření přílohy a nezanechal po sobě žádné stopy. Po instalaci do počítačů dokázal ShadyRat převzít všechny soubory uložené v infikovaných počítačích, včetně souborů významných mezinárodních institucí a organizací.
PlayStation
V roce 2011 došlo k dalšímu senzačnímu útoku, prvnímu svého druhu. Hackeři napadli uživatele herní konzole Sony. Kyberzločinci se vloupali do sítě PSN (PlayStation Network), systému, který umožňuje uživatelům hrát online s ostatními hráči. Únikem byly vážně ohroženy údaje přibližně 77 milionů uživatelů, včetně mnoha citlivých informací, jako jsou hesla a kreditní karty. V důsledku toho byla společnost Sony nucena pozastavit provoz serverů a vyzvat předplatitele, aby si změnili přístupové údaje.
Útok na izraelské počítačové systémy
A nakonec jeden z nejnebezpečnějších útoků, vzhledem k cíli: íránské jaderné elektrárny. Izrael a Spojené státy údajně spustily virus známý jako Stuxnet, který zasáhl jaderné zařízení Natanz v letech 2006 až 2010, než byl odhalen. Úkolem škodlivého softwaru bylo zvýšit otáčky turbín elektrárny a způsobit jejich kolaps.