Na vrcholu Grónska poprvé prší: proč je to problém


Na nejvyšším vrcholu ledového příkrovu prší už 9 hodin v kuse - ne od roku 1950. Je to další jasný příznak globálního oteplování.

Na nejvyšším vrcholu Grónska zapršelo poprvé od roku 1950, kdy se v této oblasti začalo provádět klimatické pozorování. Zaznamenalo to Národní středisko pro údaje o sněhu a ledu (NSIDC), které tento neobvyklý meteorologický jev pozorovalo. Srážky trvaly tři dny, od 14. do 16. srpna, a byly hlášeny několika vzdálenými meteorologickými stanicemi v jižním a západním Grónsku. Devět hodin po sobě pršelo při teplotách nad 0 °C. To je jasný příznak globálního oteplování. Je to jasný příznak globálního oteplování.

Déšť v Grónsku: proč je to problém

V nadmořské výšce 3 200 metrů padá místo sněhu voda. V této nadmořské výšce teploměr již potřetí za necelých 10 let překonal hranici 0 °C, ale ještě nikdy nepršelo. Trvalé a opakované zvyšování teplot na ostrově, autonomním dánském území ležícím mezi severním Atlantikem a Severním ledovým oceánem, způsobilo také masivní tání ledovců. Podle údajů Národního centra pro údaje o sněhu a ledu roztálo od 1. ledna 2021 do 16. srpna přibližně 23,1 milionu metrů krychlových ledu.

Podle deníku The Guardian pršelo v Grónsku během tří mimořádně teplých dnů, kdy teploty v některých oblastech přesáhly průměrnou hodnotu 18 stupňů. Tání ledu bylo zaznamenáno na většině území ostrova, které je asi čtyřikrát větší než Velká Británie, a podle odhadů spadlo v Grónsku 7 miliard tun vody.

Déšť na ledovém příkrovu je nejen bezprecedentní, ale také napomáhá ještě většímu tání povrchu. Přestože je považována za výjimečnou událost způsobenou intenzivním oteplováním vzduchu z jihu ve spojení s tlakovou níží nad severní Kanadou, je dalším příznakem dopadů klimatických změn, jejichž zrychlování vede k častým extrémním jevům po celém světě.

Připadá mi, že tempo oteplování arktické oblasti v důsledku globálního oteplování je dvakrát rychlejší než ve zbytku planety. Od poloviny 19. století se průměrná teplota na celém světě zvýšila přibližně o jeden stupeň, zatímco v arktické oblasti se údajně zvýšila téměř o dva stupně. Pokud by se Země oteplila o více než 2 °C, grónský ledový příkrov by se mohl zhroutit, roztát a uvolnit velké množství vody do moří a oceánů.

Vlna veder jen na přelomu července a srpna vedla v Grónsku k tání více než 8,5 tuny ledu, což by stačilo na pokrytí celé Floridy ve Spojených státech dvěma centimetry vody.

Stefania Bernardini