Datový typ řetězec je posloupnost znaků a MATLAB nabízí několik metod pro vytváření řetězců. Nejjednodušším způsobem je použití jednoduchých uvozovek pro uzavření posloupnosti znaků, například „Hello World!“. Řetězce lze také vytvářet programově pomocí funkcí char a sprintf. Funkce char umožňuje vytvořit řetězec z posloupnosti znaků a funkce sprintf umožňuje vytvořit řetězec z kombinace textu a číselných údajů.
Někdy je nutné převést číselná data na řetězec, aby mohla být zobrazena jako text. MATLAB k tomu nabízí funkci num2str. Tato funkce přijímá jako argument číselnou hodnotu a vrací její řetězcovou reprezentaci. Například výraz num2str(5,5) vrátí řetězec ‚5,5‘.
V řetězcích lze použít speciální znaky pro zvýraznění nebo usnadnění čtení. Příkladem speciálních znaků je zpětné lomítko (), které se používá k vytvoření nového řádku v řetězci, a ampersand (&), který se používá ke spojení dvou řetězců. Kromě toho lze znak dolaru ($) použít k odstranění speciálních znaků, jako jsou uvozovky, v řetězcích.
MATLAB také poskytuje několik funkcí pro formátování řetězců. Nejčastěji používanými funkcemi jsou funkce upper a lower, které převádějí řetězce na všechna velká, resp. malá písmena. Kromě toho existují funkce pro ořezávání bílých znaků v řetězcích (strtrim) a pro vkládání mezer mezi znaky (strjoin).
MATLAB má také funkce pro práci s řetězci v kontextu matic. Nejběžnějšími funkcemi pro tento účel jsou strfind, která zjišťuje umístění podřetězce v řetězci, a strcmp, která porovnává dva řetězce. Funkci strcat lze navíc použít ke spojování řetězců nebo matic řetězců.
Řetězce lze také kombinovat s jinými datovými typy, jako jsou čísla, pole a struktury. K tomu slouží funkce sprintf, která umožňuje kombinovat textová a číselná data do jednoho řetězce. Formát řetězce se určuje pomocí formátovacího řetězce, což je řetězec, který obsahuje zástupné znaky pro číselná data.
Při práci s řetězci je důležité mít na paměti možné problémy, které mohou nastat. Mezi běžné problémy patří nesprávné formátování, nesprávné escapování speciálních znaků a nesprávné zacházení s bílými znaky. Je také důležité zajistit, aby řetězce nebyly zkráceny nebo doplněny o další znaky.
Kromě použití k zobrazení hodnot v příkazovém okně lze řetězce používat také v programech a skriptech. To lze provést přiřazením řetězce proměnné a jeho následným použitím ve výrazu. Kromě toho lze řetězce použít jako vstupní argumenty funkcí a jako výstupní argumenty funkcí.
Porozumění zobrazování řetězců v MATLABu je nezbytné pro každého, kdo chce programovací jazyk používat nejen k základním výpočtům. Tato obsáhlá příručka poskytuje důkladný přehled různých metod vytváření, formátování a manipulace s řetězci v MATLABu a také řešení některých běžných problémů, které mohou nastat. Díky těmto informacím budete moci psát lepší programy a skripty využívající řetězce.
Hodnotu můžete v MATLABu vytisknout pomocí funkce fprintf. Tato funkce přijímá dva argumenty: hodnotu, která se má vytisknout, a specifikátor formátu. Specifikátor formátu říká MATLABu, jak má hodnotu pro tisk formátovat. Pokud například chcete hodnotu vytisknout jako číslo s plovoucí desetinnou čárkou se dvěma desetinnými místy, použijete specifikátor formátu %.2f.
Jak vypsat řetězec v MATLABu Výpis řetězce v MATLABu
Chcete-li v MATLABu vypsat řetězec, musíte použít funkci disp. Tato funkce zobrazí řetězec v příkazovém okně MATLABu. Funkci disp můžete použít tak, že do příkazového okna MATLABu zadáte disp(‚string‘).
Existuje několik způsobů, jak v MATLABu přidat hodnotu do řetězce. Nejběžnějším způsobem je použití operátoru ‚+‘. Například pokud máte řetězec ‚foo‘ a chcete k němu přidat hodnotu 3, provedete následující: foo = ‚foo‘ + 3 Výsledkem bude řetězec ‚foo3‘. Dalším způsobem, jak přidat hodnotu do řetězce, je použití funkce sprintf. Například pokud máte řetězec ‚foo‘ a chcete k němu přidat hodnotu 3, provedete následující: foo = sprintf(‚%s%d‘, ‚foo‘, 3) Výsledkem by byl také řetězec ‚foo3‘.
Chcete-li zobrazit proměnnou v řetězci, musíte použít operátor spojování řetězců (.), který spojí proměnnou se zbytkem řetězce. Pokud máte například proměnnou s názvem name, použijete následující syntaxi:
„Dobrý den, mé jméno je “ + jméno