1. Co je to headhunter?
Headhunter je externí náborář, který pracuje na obsazování volných pracovních míst ve společnosti, často za úplatu. Headhunteři se specializují na určité odvětví, typ práce nebo geografickou oblast a mají přístup k síti potenciálních kandidátů, ke kterým by společnost jinak neměla přístup. Headhunteři jsou obvykle placeni, když úspěšně obsadí pracovní místo.
2. Co je to interní náborář?
Interní náborář je zaměstnanec společnosti, který pracuje na obsazování volných pracovních míst ve společnosti. Interní náboráři jsou odborníky na firemní kulturu a hodnoty a mají přístup k mnohem většímu okruhu potenciálních kandidátů než headhunteři. Interní náboráři obvykle pracují za plat a pro společnosti s velkou potřebou náboru jsou cenově výhodnější volbou.
3. Výhody spolupráce s headhuntery
Headhunteři mohou poskytnout přístup k většímu množství talentovaných kandidátů, protože mají kontakty i mimo firmu. Mohou mít také specializovanější znalosti o odvětví nebo pozici, kterou společnost hledá, což jim umožňuje najít nejkvalifikovanější kandidáty. Headhunteři jsou také často efektivnější než interní náboráři, protože pracují za úplatu a mají větší motivaci rychle najít nejlepšího kandidáta.
4. Výhody spolupráce s interními náboráři
Interní náboráři mají hluboké znalosti firemní kultury a hodnot, což jim umožňuje najít kandidáty, kteří se do společnosti nejlépe hodí. Mají také přístup k mnohem většímu množství potenciálních kandidátů, protože mohou čerpat z interních i externích zdrojů. Interní náboráři jsou obvykle nákladově efektivnější než headhunteři, protože jsou placeni mzdou a mohou být schopni obsadit více pozic najednou.
5. Problémy při práci s headhuntery
Největším problémem při práci s headhuntery je struktura poplatků. Společnosti mohou za úspěšné přijetí zaměstnance zaplatit vysoký poplatek, který může být obtížné rozpočítat. Headhunteři se také mohou snažit prosadit kandidáty, kteří nejsou pro společnost nejvhodnější, protože jsou motivováni rychlým obsazením pozice.
6. Problémy spolupráce s interními náboráři
Největším problémem spolupráce s interními náboráři je složitost náborového procesu. Nalezení vhodného kandidáta může trvat déle, protože proces je náročnější. Interní náboráři navíc nemusí mít přístup ke stejné síti potenciálních kandidátů jako headhunteři.
7. Úvahy o nákladech headhunterů
Headhunteři si za své služby obvykle účtují poplatek, který se může pohybovat od několika tisíc dolarů až po desítky tisíc dolarů v závislosti na velikosti a složitosti pozice. Společnosti by měly při rozhodování, zda využít služeb headhuntera, zvážit výši poplatku.
8. Úvahy o nákladech na interní náboráře
Náklady na najmutí interního náboráře jsou obvykle mnohem nižší než náklady na najmutí headhuntera. Interní náboráři jsou placeni mzdou a mohou být schopni obsadit více pozic najednou, což z nich činí nákladově efektivnější volbu pro společnosti s velkou potřebou náboru.
9. Správná volba pro vaši společnost
Při rozhodování, zda využít služeb headhuntera nebo interního náboráře, je důležité zvážit náklady, složitost pozice a velikost skupiny kandidátů. Společnosti by také měly zvážit svůj rozpočet a to, jak rychle potřebují danou pozici obsadit. Správná volba bude nakonec záviset na jedinečných potřebách společnosti.
Existují tři typy interního náboru: povýšení, přeložení a boční nábor.
K povýšení dochází, když je zaměstnanec přesunut na pozici, která je v organizační hierarchii výše. Obvykle se tak děje v případě, že se objeví volné místo na vyšší úrovni, pro které má zaměstnanec kvalifikaci.
Přeložení nastane, když je zaměstnanec přesunut na pozici, která je podobná jeho současné pozici, ale v jiném oddělení nebo na jiném místě. K tomu obvykle dochází, když zaměstnanec projeví zájem pracovat v jiném oddělení nebo na jiném místě.
Přijetí na jinou pozici nastává, když je zaměstnanec přijat na pozici, která je na stejné úrovni jako jeho současná pozice, ale v jiném oddělení nebo na jiném místě. Obvykle k tomu dochází, když je potřeba obsadit pozici v jiném oddělení nebo na jiném místě a zaměstnanec je pro tuto pozici kvalifikovaný.
Existují dva typy náborářů: interní a externí. Interní náboráři jsou zaměstnanci společnosti, kteří jsou zodpovědní za vyhledávání a přijímání kandidátů na volné pozice. Externí náboráři jsou externí odborníci, kteří jsou najímáni společnostmi za účelem vyhledávání a najímání kandidátů na volné pozice.
Interní i externí nábor má své výhody i nevýhody. Interní nábor může být rychlejší a levnější a může také pomoci podpořit pozitivní firemní kulturu. Externí nábor však může přinést nové pohledy a dovednosti a může pomoci vyhnout se nepotismu. Nakonec bude nejlepší volba záviset na konkrétních potřebách společnosti.