Osvobození od daně jsou odpočty, které mohou mít daňoví poplatníci k dispozici a které mohou snížit výši zdanitelných příjmů. Osvobození mohou být k dispozici pro určité druhy příjmů, jako jsou dávky sociálního zabezpečení, nebo pro určité osoby, například pro osoby se zdravotním postižením. Pochopení typů osvobození, které má daňový poplatník k dispozici, a způsobu jejich výpočtu je pro úspěšné podání daňového přiznání zásadní.
Při výpočtu osvobození od daně je prvním krokem určení, který status daňového přiznání se na poplatníka vztahuje. V závislosti na rodinném stavu, věku nebo jiných kvalifikacích poplatníka může být status podání svobodný, manželé podávající společné daňové přiznání, hlava domácnosti nebo manželé podávající samostatné daňové přiznání.
Dalším krokem je určení počtu osvobození od daně z příjmů fyzických osob a od daně z příjmů vyživovaných osob, které lze uplatnit. Obecně platí, že daňový poplatník může uplatnit jedno osobní osvobození a další osvobození na každou vyživovanou osobu.
Po určení počtu osobních a vyživovaných osob lze vypočítat výši osvobození. Obecně platí, že každé osvobození má stanovenou hodnotu, kterou určuje IRS a která se může rok od roku měnit.
Po výpočtu částky osvobození je třeba ji odečíst od zdanitelného příjmu poplatníka. Tím se sníží částka příjmu, která podléhá federální dani z příjmu.
Kromě osvobození od daně z příjmů fyzických osob a od daně z příjmů na vyživované osoby mohou mít daňoví poplatníci nárok na další osvobození, např. na určité druhy příjmů nebo na určité výdaje. I tato osvobození je třeba odečíst od zdanitelného příjmu.
Mnoho států a obcí má také vlastní osvobození od daní, která lze uplatnit. Ty by měly být zohledněny při výpočtu celkové částky osvobození.
V neposlední řadě je důležité pochopit dopad osvobození na celkový daňový účet poplatníka. Osvobození mohou snížit výši zdanitelných příjmů, což má za následek nižší daně. Kromě toho mohou některá osvobození také snížit výši daní sražených z výplaty, což může mít za následek větší vrácení daně při podání daňového přiznání.
Odpověď na tuto otázku závisí na vaší osobní finanční situaci. Pokud jste samoživitel bez vyživovaných osob, může být lepší uplatnit 0 osvobození, protože tak získáte nejnižší daňový účet. Pokud však máte vyživované osoby, pravděpodobně ušetříte více peněz uplatněním 1 osvobození na každou vyživovanou osobu.
Počet daňových osvobození, která byste měli uplatnit, závisí na tom, jaký máte status a jaký je váš příjem. Pokud jste svobodní, můžete uplatnit jedno osvobození na sebe a jedno na každou vyživovanou osobu. Pokud jste manželé a podáváte společné daňové přiznání, můžete uplatnit dvě osvobození pro sebe a jedno pro každou vyživovanou osobu. Pokud jste manželé a podáváte samostatné daňové přiznání, můžete uplatnit jedno osvobození pro sebe a jedno pro každou vyživovanou osobu.
Osvobození od daně je částka, která není zdaněna. Pokud například vyděláváte 50 000 USD ročně a máte osvobození od daně ve výši 5 000 USD, bude zdaněno pouze 45 000 USD vašeho příjmu.
Existují dva typy osvobození, které mohou snížit vaše daně: osobní osvobození a odpočty.
Osobní osvobození snižují váš zdanitelný příjem o určitou částku za každé osvobození, které uplatňujete. Pro daňový rok 2018 činí osvobození 4 050 USD. Pokud tedy máte dvě osobní osvobození, snížíte si zdanitelný příjem o 8 100 USD.
Odpočty snižují váš zdanitelný příjem o určité procento. Nejběžnějším odpočtem je standardní odpočet, který ve zdaňovacím období 2018 činí 12 000 USD. Pokud tedy máte standardní odpočet, snížili byste svůj zdanitelný příjem o 12 000 USD.
Hodnota jednotlivých osvobození na formuláři W4 závisí na daňovém pásmu jednotlivce. Pokud například jednotlivec spadá do 25% daňového pásma, má každé osvobození hodnotu 250 USD.