Podniky používají různé metody oceňování a zaznamenávání finančních transakcí a rozdíl mezi zaměřením na oceňování a základnou účetnictví je důležitý. Zatímco základ účetnictví je široký soubor principů používaných k zaznamenávání finančních aktivit, zaměření měření je specifický soubor pravidel používaných k měření a vykazování finančních aktivit. V tomto článku se budeme zabývat rozdíly mezi těmito dvěma pojmy a jejich vlivem na účetní závěrku podniku.
Obecně uznávané účetní zásady (GAAP) jsou souborem pravidel, která organizace používají k měření a vykazování finanční činnosti. GAAP jsou založeny na principu historických pořizovacích cen, který stanoví, že aktiva a závazky by měly být zachyceny v původních pořizovacích cenách a neměly by být upravovány o inflaci nebo aktuální tržní hodnoty. Existují však i jiné účetní metody, které lze použít pro oceňování finanční činnosti, například metoda reálné hodnoty, která se upravuje o inflaci a tržní hodnoty.
Metoda historických pořizovacích cen je primárním zaměřením oceňování používaným v GAAP a je založena na myšlence, že pro účely vykazování by měla být použita původní pořizovací cena aktiva nebo závazku. To znamená, že i když se hodnota aktiva nebo závazku v průběhu času zvyšuje, měla by být stále vykazována v původní pořizovací ceně. Tato metoda je jednoduchá a spolehlivá a organizace ji hojně využívají.
Metoda reálné hodnoty je alternativou k metodě historických pořizovacích cen a je založena na myšlence, že aktivum nebo závazek by měly být vykazovány v jejich aktuální tržní hodnotě. To znamená, že pokud se hodnota aktiva nebo závazku v průběhu času zvyšuje, měla by být vykázána v aktuální tržní hodnotě. Tato metoda je složitější než metoda historických pořizovacích cen, ale je přesnější z hlediska vykazování současné hodnoty aktiva nebo závazku.
Volba zaměření oceňování bude mít významný dopad na účetní závěrku organizace. Metoda historických pořizovacích cen je jednoduchá a spolehlivá, ale neposkytuje přesný obraz o současné hodnotě aktiv a závazků. Metoda reálné hodnoty je přesnější, ale je složitější a časově náročnější na implementaci.
Dalším důležitým faktorem v zaměření oceňování je akruální účetnictví. Tato metoda se používá k zachycení transakcí v období, ve kterém k nim došlo, bez ohledu na to, kdy byly platby provedeny nebo přijaty. Tím je zajištěno, že transakce jsou přesně zaznamenány a vykázány.
Zaměření oceňování, které si organizace zvolí, bude mít také vliv na prezentaci účetní závěrky. Metoda historických pořizovacích cen je jednoduchá a srozumitelná, ale neposkytuje přesný obraz o současné hodnotě aktiv a závazků. Metoda reálné hodnoty je složitější a časově náročnější, ale poskytuje přesný obraz o současné hodnotě aktiv a závazků.
Akruální účetnictví je důležitým faktorem, pokud jde o zaměření oceňování. Tato metoda se používá k zachycení transakcí v období, ve kterém k nim došlo, bez ohledu na to, kdy byly platby provedeny nebo přijaty. Tím je zajištěno, že transakce jsou přesně zaznamenány a vykázány.
Rozdíl mezi zaměřením na oceňování a základními účetními principy je důležitý. Zatímco účetní základna je široký soubor principů používaných k zaznamenávání finanční činnosti, zaměření měření je specifický soubor pravidel používaných k měření a vykazování finanční činnosti. Obecně uznávané účetní zásady (GAAP) jsou založeny na principu historických pořizovacích cen, zatímco metoda reálné hodnoty upravuje inflaci a tržní hodnoty. Akruální účetnictví se používá k zachycení transakcí v období, kdy k nim došlo, bez ohledu na to, kdy byly platby provedeny nebo přijaty. Volba zaměření oceňování bude mít významný dopad na účetní závěrku organizace a pro podniky je důležité pochopit rozdíly mezi oběma koncepcemi.
Zaměření měření je základ, na jehož základě účetní jednotka oceňuje svou finanční výkonnost a pozici. Nejběžnějším zaměřením oceňování je historická pořizovací cena, která oceňuje aktiva a závazky v jejich původních pořizovacích cenách. Mezi další zaměření oceňování však patří běžná hodnota, konstantní hodnota a reálná hodnota.