Interpolace je důležitou součástí tvorby plynulých a působivých animací v After Effects. Jedná se o proces výpočtu hodnot mezi dvěma klíčovými snímky za účelem vytvoření přirozenějšího a realističtějšího efektu. V tomto článku se seznámíme se základy interpolace a s tím, jak ji používat k vytváření úžasných efektů v aplikaci After Effects.
Než se ponoříme do podrobností o tom, jak používat interpolaci v aplikaci After Effects, je důležité pochopit pojmy, které za ní stojí. Interpolace je proces výpočtu hodnot mezi dvěma klíčovými snímky za účelem vytvoření přirozenějšího a realističtějšího efektu. Tento článek poskytne ucelený přehled různých typů interpolace, způsobu výpočtu interpolovaných hodnot a použití interpolace v aplikaci After Effects.
Lineární interpolace je nejjednodušším typem interpolace, protože k vytvoření výsledku stačí dva klíčové snímky. Je to také nejběžnější typ interpolace používaný v aplikaci After Effects. Tento článek vysvětlí základy lineární interpolace, způsob výpočtu interpolovaných hodnot a její použití v aplikaci After Effects.
Bezierova interpolace je pokročilý typ interpolace, který používá více než dva klíčové snímky k dosažení složitějšího výsledku. V tomto článku se seznámíme se základy Beziérovy interpolace, s výpočtem interpolovaných hodnot a s jejím použitím v aplikaci After Effects.
Podržení interpolace je typ interpolace, který používá jeden klíčový snímek k podržení nebo zachování hodnoty do dalšího klíčového snímku. V tomto článku budou vysvětleny základy podržení interpolace, jak ji použít v aplikaci After Effects a jak ji použít k vytvoření plynulých animací.
Snadné uvolnění je speciální typ interpolace určený k plynulejšímu a přirozenějšímu animování. V tomto článku se dozvíte, jak používat funkci Easy Ease v aplikaci After Effects, jak upravit nastavení interpolace a jak ji použít k vytvoření úžasných animací.
Proměnná interpolace je pokročilý typ interpolace, který používá různé typy interpolace pro různé klíčové snímky. V tomto článku se seznámíte se základy proměnné interpolace, s výpočtem interpolovaných hodnot a s jejím použitím v aplikaci After Effects.
Tento článek poskytne přehled některých pokročilejších technik interpolace používaných v aplikaci After Effects. Prozkoumáme, jak používat interpolaci k vytváření dynamických a složitých animací, jak vytvářet vlastní interpolační křivky a jak používat výrazy k ovládání interpolace.
Časová interpolace je proces vytváření nových snímků mezi stávajícími snímky ve videosekvenci. To lze použít k vytvoření plynulých přechodů mezi různými snímky nebo k celkově plynulejšímu vzhledu videosekvence. Aplikace After Effects nabízí několik různých metod interpolace, z nichž každá má své výhody a nevýhody.
Existuje několik různých způsobů, jak změnit prostorovou interpolaci v aplikaci After Effects. Jedním ze způsobů je vybrat vrstvu, kterou chcete upravit, pak přejít na kartu „Animace“ a otevřít rozevírací nabídku „Poloha“. Odtud můžete vybrat metodu interpolace, kterou chcete použít.
Dalším způsobem, jak změnit prostorovou interpolaci, je kliknout pravým tlačítkem myši na vrstvu, kterou chcete upravit, a vybrat možnost „Interpolace klíčových snímků“. Tím se otevře nabídka, ve které můžete vybrat metodu interpolace, kterou chcete použít.
Interpolace v pohyblivé grafice je proces vytváření plynulých přechodů mezi dvěma klíčovými snímky. Provádí se výpočtem mezisnímků, které je třeba vygenerovat, aby byl vytvořen plynulý, realistický pohyb. Existuje řada metod interpolace, které lze použít, přičemž každá má své výhody a nevýhody. Nejběžnějšími metodami interpolace jsou lineární interpolace, bezier interpolace a spline interpolace.
Při interpolaci klíčových snímků se každý klíčový snímek používá jako počáteční a koncový bod interpolace. Interpolace se pak provede tak, že se vypočítá rozdíl mezi dvěma klíčovými snímky a vydělí se počtem snímků mezi nimi. Výsledkem je plynulý přechod mezi dvěma klíčovými snímky.
Lineární interpolace je metoda animace objektů nebo hodnot ve dvourozměrném prostoru vytvořením matematické funkce, která definuje přímku mezi dvěma body. Tuto funkci pak lze použít k výpočtu polohy objektu v libovolném bodě podél přímky. Lineární interpolace se často používá v animaci k vytvoření plynulého pohybu, protože může vytvořit přirozeněji vypadající cestu než jiné metody interpolace.