Komplexní průvodce různými typy účtování zásob

10. Účtování zásob pro periodické systémy

11. Účtování zásob pro trvalé systémy Závěr

1. Úvod do účtování zásob

Účtování zásob je účetní systém, který sleduje náklady na prodané zboží a náklady na nakoupené zboží. Cílem je vést přesnou a aktuální evidenci hodnoty všech výrobků na skladě po celou dobu jejich životního cyklu – od nákupu po prodej. Účetnictví zásob je klíčovou součástí celkového finančního řízení podniku. Pomáhá zajistit přesnost výpočtu hodnoty zásob a nákladů na prodané zboží.

2. Předpoklady nákladových toků v účetnictví zásob

Předpoklady nákladových toků se v účetnictví zásob používají ke stanovení nákladů na prodané zboží (COGS) a nákladů na nakoupené zboží (COGP). Nejběžnějšími předpoklady nákladových toků jsou předpoklad prvního vstupu, prvního výstupu (FIFO), předpoklad posledního vstupu, prvního výstupu (LIFO) a předpoklad průměrné ceny. Tyto předpoklady se používají pro stanovení nákladů na prodané zboží a nákladů na nakoupené zboží při výpočtu ocenění zásob.

3. Účtování zásob metodou FIFO (First-In, First-Out)

Účtování zásob metodou FIFO (First-In, First-Out) je nejběžnějším předpokladem toku nákladů používaným při účtování zásob. Podle metody FIFO vychází pořizovací cena prodaného zboží z pořizovací ceny nejstarších položek zásob. Pořizovací cena nakoupeného zboží vychází z pořizovací ceny nejnovějších nakoupených položek. FIFO je preferovanou metodou výpočtu nákladů na prodané a nakoupené zboží pro daňové účely.

4. Účtování zásob podle metody „Last-In, First-Out“ (LIFO)

Metoda účtování zásob podle metody „Last-In, First-Out“ (LIFO) je podobná metodě FIFO, protože také používá předpoklad nákladového toku pro stanovení nákladů na prodané a nakoupené zboží. Při metodě LIFO se však pořizovací cena prodaného zboží stanoví na základě pořizovací ceny nejnovějších položek zásob a pořizovací cena nakoupeného zboží se stanoví na základě pořizovací ceny nejstarších nakoupených položek. Metoda LIFO se obvykle nepoužívá pro daňové účely z důvodu možného vyhýbání se daňovým povinnostem.

5. Účtování zásob v průměrných pořizovacích cenách

Účtování zásob v průměrných pořizovacích cenách je způsob účtování zásob, při kterém se ke stanovení pořizovací ceny prodaného a nakoupeného zboží používá průměr pořizovacích cen nakoupeného a prodaného zboží. Tato metoda se používá k vyrovnání předpokladů nákladových toků používaných při FIFO a LIFO. Průměrné náklady na prodané a nakoupené zboží se stanoví tak, že se vezmou celkové náklady na nakoupené zboží a vydělí se celkovým počtem nakoupených jednotek.

6. Účtování zásob se specifickou identifikací

Účtování zásob se specifickou identifikací je způsob účtování zásob, při kterém se ke stanovení pořizovací ceny prodaného a nakoupeného zboží používají skutečné náklady na nakoupené a prodané zboží. Tato metoda se používá v případech, kdy lze jednoznačně identifikovat pořizovací cenu nakoupeného a prodaného zboží. Tato metoda se obvykle používá při nakládání s jedinečnými předměty, jako jsou starožitnosti, sběratelské předměty nebo investice.

7. Účtování zásob pro trvalé systémy

Účtování zásob pro trvalé systémy je způsob účtování zásob, který využívá systém průběžné evidence. Tento systém průběžně sleduje náklady na nakoupené a prodané zboží. Sleduje také množství zboží na skladě v daném okamžiku. Tato metoda se používá při každodenním zaznamenávání inventarizačních transakcí.

8. Účtování zásob pro periodické systémy

Účtování zásob pro periodické systémy je způsob účtování zásob, který využívá periodický systém pro evidenci nákladů na nakoupené a prodané zboží. V rámci tohoto systému se inventarizační transakce zaznamenávají na konci účetního období. Tato metoda se obvykle používá v případech, kdy se skladové transakce nesledují denně.

9. Závěr

Účtování zásob je klíčovou součástí celkového finančního řízení podniku. Pro výpočet nákladů na prodané a nakoupené zboží lze použít různé předpoklady nákladových toků a metody účtování zásob. Je důležité zvolit správnou metodu účtování zásob, aby byla zajištěna přesnost finančních záznamů a soulad s daňovými zákony.

FAQ
Jakých je 5 typů zásob?

Zásoby lze klasifikovat mnoha způsoby, ale mezi nejběžnější typy zásob patří následující:

1. Suroviny: Jedná se o materiál použitý k výrobě hotového výrobku.

2. Zásoby nedokončené výroby (WIP): Jedná se o zásoby, které byly zahájeny, ale ještě nebyly dokončeny.

3. Hotové výrobky: Jedná se o zásoby, které jsou dokončeny a připraveny k prodeji.

4. Zásoby MRO (údržba, opravy a provoz): Jedná se o zásoby používané k údržbě a opravám zařízení.

5. Pomaluobrátkové zásoby: Jedná se o zásoby, které se neprodávají tak rychle jako ostatní položky.

Jaké jsou 2 typy účtování zásob?

Účtování zásob se týká procesu sledování a zaznamenávání hodnoty zásob společnosti. Existují dva hlavní typy účtování zásob: periodické a trvalé.

Periodické účtování zásob je tradičnější způsob sledování zásob. Při této metodě společnost provádí fyzickou inventuru zásob v pravidelných intervalech (obvykle na konci každého účetního období). Hodnota zásob je pak zaznamenána v účetní závěrce společnosti.

Trvalé účtování zásob je modernější metodou sledování zásob. Při této metodě společnost zaznamenává hodnotu svých zásob v reálném čase. To znamená, že při nákupu a prodeji zásob je hodnota zásob okamžitě aktualizována v účetní evidenci společnosti.