1. Daňové dopady záporného goodwillu Definice záporného goodwillu – Záporný goodwill je účetní termín, který označuje částku, kterou kupující zaplatí za nabytý majetek nebo podnik a která je nižší než jeho reálná tržní hodnota. Jinými slovy, kupující platí za aktivum méně, než je jeho hodnota. Výsledkem je snížení částky, kterou prodávající obdrží, a zvýšení částky, kterou kupující zaplatí.
2. Jak se počítá záporný goodwill – záporný goodwill se vypočítá odečtením reálné tržní hodnoty aktiva nebo podniku od kupní ceny zaplacené kupujícím. Pokud kupující zaplatí více, než je reálná tržní hodnota aktiva, pak je goodwill kladný. Pokud kupující zaplatí méně, než je reálná tržní hodnota aktiva, pak je goodwill záporný.
3. Účetní zachycení záporného goodwillu – záporný goodwill je v účetní závěrce kupujícího zachycen jako zisk. Tento zisk je zachycen jako zvýšení aktiv společnosti a kupní cena kupujícího je zachycena jako nová účetní hodnota aktiva.
4. Výhody záporného goodwillu – Hlavní výhodou záporného goodwillu je, že může být často použit ke snížení kupní ceny akvizice, čímž se akvizice stává cenově dostupnější. Kromě toho může kupující využít případných daňových výhod spojených s akvizicí.
5. Nevýhody záporného goodwillu – Záporný goodwill má sice některé výhody, ale také některé potenciální nevýhody. Kupující například nemusí být schopen využít případných daňových výhod spojených s akvizicí. Kromě toho kupující nemusí být schopen získat zpět plné náklady na akvizici, pokud se aktivum nebo podnik nevyvíjí podle očekávání.
6. Příklady negativního goodwillu – Příkladem negativního goodwillu může být akvizice společnosti jinou společností. Pokud přebírající společnost zaplatí za podnik méně, než je jeho hodnota, vzniká záporný goodwill. Další příklad záporného goodwillu lze nalézt při prodeji podniku, jehož závazky převyšují jeho aktiva. V tomto případě kupující zaplatí za podnik méně, než je výše závazků.
7. Potenciální problémy se záporným goodwillem – Jedním z potenciálních problémů se záporným goodwillem je, že může způsobit nerovnováhu ve finančních výkazech nabývající společnosti. Navíc pokud aktivum nebo podnik nefunguje podle očekávání, kupující nemusí být schopen získat zpět plné náklady na akvizici.
8. Daňové dopady záporného goodwillu – Záporný goodwill může mít pro kupujícího daňové dopady. Kupující například nemusí být schopen využít případných daňových výhod spojených s akvizicí. Kromě toho může být kupující nucen zaplatit daně ze zisku, který je zachycen v účetní závěrce kupujícího.
9. Dlouhodobé dopady záporného goodwillu – Záporný goodwill může mít na nabývající společnost dlouhodobé dopady. Společnost například nemusí být schopna využít případných daňových výhod spojených s akvizicí. Kromě toho může společnost převzít další riziko, pokud aktivum nebo podnik nebude fungovat podle očekávání.
Kladný goodwill vzniká, když je tržní hodnota aktiv společnosti vyšší než účetní hodnota. K tomu obvykle dochází, když má společnost silně uznávanou značku nebo jedinečné výrobky, po kterých je vysoká poptávka. Záporný goodwill vzniká, když je tržní hodnota aktiv společnosti nižší než účetní hodnota. K tomu obvykle dochází, když je společnost ve finančních potížích nebo prochází významnými změnami.
Záporný goodwill je účetní termín, který označuje situaci, kdy cena zaplacená za společnost je nižší než reálná hodnota jejích aktiv. V takovém případě se rozdíl vykazuje v rozvaze jako debet.
Ano, uznávám záporný goodwill.
O záporném goodwillu hovoříme tehdy, když je účetní hodnota aktiv společnosti nižší než tržní hodnota aktiv společnosti. K tomu může dojít, když je společnost koupena za cenu, která je nižší než účetní hodnota aktiv společnosti.
Záporný goodwill se neodepisuje. Místo toho se vykazuje v rozvaze jako zisk.
Pokud společnost vykáže záporný goodwill, znamená to, že za akvizici zaplatila méně, než je reálná hodnota nabytých čistých aktiv. Pro daňové účely se záporný goodwill považuje za zisk z nákupu aktiv, a je tedy zdaněn jako příjem.