Pojištění ručení je smlouva mezi třemi stranami: příkazcem, dlužníkem a ručitelem. Příkazce je osoba nebo podnik, který je pojištěn, zatímco povinný je strana, která je pojištěním chráněna. Ručitel je pojišťovna, která poskytuje pojistné krytí. Pojištění ručení je určeno k ochraně povinného před ztrátami způsobenými nesplněním smluvních závazků ze strany příkazce.
Pojištění ručení lze rozdělit do dvou hlavních kategorií: smluvní ručení a komerční ručení. Smluvní ručení má zaručit, že zhotovitel dokončí zakázku v souladu s podmínkami smlouvy. Komerční ručení zahrnuje záruky pro různé další účely, jako je ochrana plateb, ochrana plnění a ochrana věrnosti.
Pojištění záruky poskytuje pojištěnému řadu výhod. Dává povinnému jistotu, že jeho finanční zájmy jsou chráněny a že případné ztráty utrpěné v důsledku nesplnění závazků ze strany příkazce budou pokryty. Poskytuje také finanční motivaci pro příkazce, aby své závazky splnil včas a v souladu s dohodnutou smlouvou.
Pro získání pojištění záruky musí příkazce předložit žádost ručiteli. Žádost obvykle obsahuje podrobné finanční informace a popis projektu nebo zakázky. Ručitel žádost posoudí a rozhodne, zda ji schválí, či nikoli.
Náklady na pojištění ručení se liší v závislosti na typu zakázky a výši krytí. Sazby pojistného obvykle stanovuje ručitel. Za placení pojistného je odpovědný příkazce, aby bylo pojištění zachováno.
Aby bylo pojištění ručení schváleno, musí zadavatel obvykle splňovat určité požadavky. Tyto požadavky mohou zahrnovat předložení finančních výkazů, referencí a dokladů o pojištění. Ručitel může rovněž požadovat, aby příkazce získal dodatečné krytí, jako je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnancům a pojištění odpovědnosti za škodu.
S pojištěním záruky je spojena řada rizik, včetně možnosti, že příkazce nesplní své závazky. Pokud k tomu dojde, ručitel je odpovědný za úhradu případných ztrát, které utrpí povinný. Ručitel může být rovněž odpovědný za případné škody způsobené nedbalostí příkazce.
Pojištění ručení podléhá určitým omezením. Obvykle je omezeno na určitou výši krytí a může krýt pouze určité typy ztrát. Ručitel může také z krytí vyloučit určité druhy rizik.
Před podpisem je důležité pečlivě prostudovat podmínky každé pojistné smlouvy o pojištění ručení. Je také důležité se ujistit, že příkazce je schopen plnit své závazky a že ručitel je finančně stabilní. Kromě toho je důležité vést přesné záznamy o veškerém zaplaceném pojistném a uplatněných nárocích.
Pojištění ručení je cenným nástrojem ochrany finančních zájmů příkazce i povinného. Je důležité porozumět typům, výhodám, nákladům a omezením pojištění záruky, abyste se mohli informovaně rozhodnout, zda je pro váš projekt nebo zakázku vhodnou volbou.
Ručení je osoba, která souhlasí s tím, že bude odpovídat za dluh nebo závazek jiné osoby. Pokud osoba, která dluh dluží, nezaplatí, ručitel odpovídá za jeho úhradu.
Ručení není pojištění, ale je to forma finanční záruky. Pojištění je smlouva mezi dvěma stranami, obvykle pojišťovnou a fyzickou osobou, v níž se pojišťovna zavazuje, že výměnou za pojistné uhradí pojištěnému určité škody. Ručení je naproti tomu smlouva mezi třemi stranami: dlužníkem (stranou, která dluží peníze), příkazcem (stranou, která bude provádět práci) a ručitelem (stranou, která poskytuje záruku). Ve smlouvě o ručení se ručitel zavazuje zaplatit povinnému, pokud příkazce neprovede dílo podle dohody.
„V právu je ručitel osoba, která ručí za zaplacení dluhu jiné osoby nebo za splnění závazku jiné osoby, pokud tato osoba nesplní svůj závazek. Ručitel poskytuje tuto záruku věřiteli (věřiteli), aby ho přiměl poskytnout úvěr hlavnímu dlužníkovi (dlužníkovi). Ručitel se tak odlišuje od spoludlužníka, který rovněž ručí za závazek hlavního dlužníka, ale pouze v rozsahu, v jakém hlavní dlužník nezaplatí. Ručitel se rovněž odlišuje od ručitele, který se zavazuje zaplatit dluh nebo splnit závazek, pokud tak neučiní hlavní dlužník, avšak pouze do výše dluhu nebo hodnoty plnění.
Ručitel ručí za dluh nebo závazek hlavního dlužníka, i když hlavní dlužník není zavázán. Je tomu tak proto, že ručení ručitele je nezávislé na ručení hlavního dlužníka. Odpovědnost ručitele vyplývá ze smlouvy mezi ručitelem a věřitelem, a nikoli ze smlouvy mezi věřitelem a hlavním dlužníkem.
Ručitelem může být fyzická osoba, společnost nebo jiná právnická osoba. Ručitelem může být také státní subjekt, například státní správa nebo místní samospráva.
Ručení se běžně používá ve stavebnictví, kde ručí za to, že zhotovitel provede práce a zaplatí subdodavatelům a dodavatelům. Ve Spojených státech amerických vyžaduje federální vláda u některých typů zakázek ručitelské záruky.
Záruky se používají také v oblasti kaucí, kde zaručují, že se obžalovaný dostaví k soudu.
Smlouva o ručení, což je smlouva mezi ručitelem a věřitelem, stanoví podmínky záruky. Smlouva o ručení stanoví povinnosti ručitele, podmínky, za kterých bude záruka platná, a výši záruky.
Smlouva o ručení rovněž stanoví práva věřitele v případě neplnění závazků hlavním dlužníkem. Tato práva mohou zahrnovat právo žalovat hlavního dlužníka, právo zabavit zajištění nebo právo převzít majetek hlavního dlužníka.
V některých případech může být od ručitele požadováno, aby k zajištění závazku složil zástavu. Toto zajištění může mít podobu hotovosti, cenných papírů nebo nemovitosti.
Pokud hlavní dlužník neplní své závazky, ručitel ručí za dluh nebo závazek. Po ručiteli může být požadováno, aby zaplatil celý dluh, nebo může být požadováno, aby zaplatil pouze část dluhu.
Pokud ručitel dluh zaplatí, má pak nárok na náhradu od hlavního dlužníka. Ručitel má rovněž nárok na úrok ze zaplacené částky.
Pokud ručitel dluh nezaplatí, může věřitel ručitele žalovat. Věřitel může rovněž zabavit zajištění nebo převzít majetek hlavního dlužníka.“