Nevýhradní licence je smluvní dohoda mezi dvěma nebo více stranami, která umožňuje nabyvateli licence používat duševní vlastnictví poskytovatele licence. Tento typ smlouvy uděluje nabyvateli licence právo používat majetek určitým způsobem, přičemž poskytovateli licence stále umožňuje poskytovat licenci na stejný majetek dalším stranám. Před podpisem je důležité porozumět důsledkům tohoto typu smlouvy.
Nevýhradní licence mají různé formy. Nejběžnějším typem je licence na autorská práva, která uděluje nabyvateli licence právo používat autorské dílo určitým způsobem. Mezi další typy nevýhradních licencí patří licence na ochranné známky, patenty a software.
Nevýhradní licence přinášejí nabyvatelům výhodu flexibility tohoto typu smlouvy. Nabyvatel licence může duševní vlastnictví používat různými způsoby, aniž by podléhal stejným omezením jako nabyvatelé výhradních licencí. Kromě toho může nabyvatel licence těžit ze zvýšené expozice, protože poskytovatel licence může poskytnout licenci na stejné vlastnictví dalším stranám.
Hlavní nevýhodou nevýhradní licence je, že nabyvateli licence nemusí poskytovat dostatečnou ochranu před poskytovatelem licence. Například pokud poskytovatel licence poskytne stejný majetek dalším stranám, nabyvatel licence nemusí mít výhradní práva k duševnímu vlastnictví. Kromě toho nabyvatel licence nemusí být schopen vymáhat svá práva tak snadno jako nabyvatel licence výhradní.
Při vyjednávání nevýhradní licence je důležité porozumět důsledkům smlouvy. Nabyvatel licence by měl vyjednat zvýšenou ochranu, například výhradní práva k duševnímu vlastnictví a právo vymáhat svá práva vůči poskytovateli licence. Kromě toho by se měl nabyvatel licence ujistit, že mu smlouva umožňuje používat vlastnictví způsobem, který zamýšlí.
Poskytovatel licence má právo poskytnout licenci na své duševní vlastnictví více stranám, pokud s tím nabyvatel licence souhlasí. Poskytovatel licence má rovněž právo stanovit podmínky smlouvy, včetně délky trvání licence a případných omezení používání duševního vlastnictví.
Nabyvatel licence má právo používat duševní vlastnictví způsobem uvedeným ve smlouvě. Kromě toho má nabyvatel licence právo vymáhat svá práva vůči poskytovateli licence, pokud dojde k porušení smlouvy.
Nevýhradní licence lze převést na jinou stranu, pokud s tím původní nabyvatel licence souhlasí. Podmínky smlouvy musí dodržovat obě strany a poskytovatel licence musí převod schválit.
Nevýhradní licence lze ukončit, pokud nabyvatel licence poruší smlouvu. Poskytovatel licence má rovněž právo smlouvu kdykoli vypovědět, pokud to oznámí nabyvateli licence. Kromě toho může být smlouva ukončena, pokud některá ze stran neplní své závazky.
Nevýhradní znamená, že osoba nebo subjekt, který má k něčemu práva, není jediný, kdo to může používat. Mohou ji používat i jiné osoby, pokud k tomu dostanou svolení od držitele práv.
Výhradní licence je licence, která dává nabyvateli licence výhradní právo používat licencovaný materiál. Poskytovatel licence nemůže licencovaný materiál používat sám a nemůže jej poskytnout nikomu jinému.
Omezená výhradní licence je licence, která uděluje nabyvateli licence výhradní právo používat licencovaný materiál pro určitý účel v omezené zeměpisné oblasti. Poskytovatel licence může na stejný materiál udělit i další licence jiným stranám, ale nabyvatel licence má výhradní právo používat materiál k určenému účelu ve vymezené zeměpisné oblasti.
Existují tři typy licencí: výhradní, nevýhradní a jediná. Výhradní licencování znamená, že nabyvatel licence má výhradní právo používat licencovaný materiál. Nevýhradní licencování znamená, že nabyvatel licence nemá výhradní právo používat licencovaný materiál. Výhradní licencování znamená, že poskytovatel licence je jedinou osobou, která může licencovaný materiál používat.
Nevýhradní licence nemusí mít písemnou formu, aby byla platná a vymahatelná. Vždy je však nejlepším postupem získat jakoukoli dohodu týkající se nevýhradní licence písemně, aby nebylo pochyb o podmínkách dohody.