Dopad McKinleyho celního zákona na obchodní politiku USA

8. Změny ve zdanění dováženého zboží

Politický dopad zákona

9. Dlouhodobé dopady zákona

1. Úvod do McKinleyho celního zákona – McKinleyho celní zákon z roku 1890 byl federální zákon Spojených států amerických, který přijal prezident Benjamin Harrison. Zvýšil průměrné dovozní clo na zahraniční zboží na téměř 50 %. Zákon byl prvním významným protekcionistickým zákonem přijatým ve Spojených státech od občanské války.

2. Domácí a mezinárodní reakce na zákon – McKinleyho celní zákon se setkal s podporou i kritikou různých odvětví amerického hospodářství. Domácí výrobci toto opatření uvítali, neboť jim poskytlo určitou ochranu před zahraniční konkurencí. Zároveň proti vyšším clům protestovaly zahraniční vlády a podniky.

3. Ekonomické přínosy zákona – McKinleyho celní zákon měl za cíl chránit domácí výrobce zvýšením ceny dováženého zboží. To zase přineslo ekonomický prospěch podnikům v USA, neboť jim umožnilo získat konkurenční výhodu oproti zahraničním konkurentům. Zákon rovněž motivoval podniky k investicím do domácí výroby, což vedlo k vytvoření nových pracovních míst a zvýšení hospodářské aktivity.

4. Dopad zákona na obchodní vztahy USA – McKinleyho celní zákon měl významný dopad na obchodní vztahy USA. Ačkoli měl zákon chránit domácí výrobce, jeho nezamýšleným důsledkem bylo poškození obchodních vztahů s ostatními zeměmi. Důvodem bylo zvýšení cel, které zahraničním společnostem zdražilo vývoz zboží do USA.

5. Změny ve zdanění dováženého zboží – v rámci McKinleyho celního zákona byl zaveden nový systém zdanění dováženého zboží. Zákon zavedl systém pevných cel a valorických daní, což znamenalo, že na zboží s vyšší hodnotou bylo uvaleno vyšší procento cla. To vedlo ke zvýšení celkových nákladů na dovážené zboží, což mělo dopad na obchodní vztahy.

6. Problémy s novými celními sazbami – Ačkoli byl McKinleyho celní zákon navržen tak, aby poskytoval ochranu domácím výrobcům, objevily se některé problémy s novými celními sazbami. Jedním z problémů bylo, že nové celní sazby zdražily americkým spotřebitelům nákup dováženého zboží. To mělo negativní dopad na spotřebitelské výdaje, což mohlo mít negativní vliv na ekonomiku.

7. Zvýšení vládních příjmů – McKinleyho celní zákon vedl také ke zvýšení vládních příjmů. Bylo to způsobeno vyššími daněmi uvalenými na dovážené zboží, což vedlo ke zvýšení vládních příjmů. Tyto dodatečné příjmy umožnily vládě investovat do veřejných projektů, jako je infrastruktura a vzdělávání.

8. Politický dopad zákona – McKinleyho celní zákon měl významný politický dopad. Zákon byl vnímán jako vítězství protekcionismu a někteří jej považovali za velké vítězství Republikánské strany. Zákon byl také vnímán jako způsob, jak ochránit americký průmysl a podniky, což bylo hlavním cílem Republikánské strany.

9. Dlouhodobé dopady zákona – McKinleyho celní zákon měl dlouhodobý dopad na obchodní politiku USA. Zákon významně podpořil ekonomiku USA a umožnil domácím podnikům získat konkurenční výhodu oproti zahraničním konkurentům. Kromě toho měl zákon dopad i na obchodní vztahy, neboť zdražil vývoz zboží do USA pro zahraniční země. To mělo dopad na globální hospodářský růst a vedlo k protekcionističtějšímu přístupu k obchodní politice.