Není žádným tajemstvím, že dlouhá pracovní doba se může podepsat na duševním zdraví zaměstnanců. Mezi fyzickým a emocionálním vyčerpáním, ke kterému dochází, když někdo pracuje více než osm hodin denně, a dalším stresem, který přichází s dalšími povinnostmi, začíná mnoho zaměstnanců pociťovat zátěž dlouhých pracovních dnů. Studie ukázaly, že prodloužená pracovní doba může vést k různým psychickým a fyzickým zdravotním problémům, jako jsou deprese, úzkost a dokonce i srdeční choroby. Vzhledem k tomu, že se zaměstnavatelé snaží maximalizovat produktivitu a efektivitu, musí si být vědomi možných škod, které mohou dlouhé pracovní dny jejich zaměstnancům způsobit.
Přestože mají zaměstnavatelé právo přidělovat svým zaměstnancům dlouhé pracovní dny, měli by si být vědomi psychického dopadu, který mohou tyto dlouhé dny na jejich zaměstnance mít. Zaměstnavatelé by měli usilovat o vytvoření takového pracovního prostředí, které přispívá k dobré pohodě zaměstnanců, a to poskytováním přiměřených přestávek a podporou čerpání dovolené. Kromě toho by zaměstnavatelé měli zvážit zavedení pružné pracovní doby a umožnit zaměstnancům pracovat na dálku, pokud je to možné. Ke snížení zátěže spojené s dlouhými pracovními dny může přispět také nabídka služeb v oblasti duševního zdraví a zajištění přístupu ke zdrojům, jako jsou meditace, jóga nebo kurzy mindfulness.
Výkonnost zaměstnanců je často negativně ovlivněna, pokud je zaměstnanec nucen pracovat dlouhou dobu. Studie zjistily, že po 10 hodinách práce jsou zaměstnanci méně produktivní a náchylnější k chybám. To může vést ke zhoršení morálky, snížení motivace a poklesu celkové produktivity. Zaměstnavatelé musí mít na paměti souvislost mezi dlouhou pracovní dobou a výkonností zaměstnanců a snažit se vytvořit takové pracoviště, které zaměstnancům umožní podat co nejlepší výkon.
V některých případech může být desetihodinová pracovní doba pro zaměstnance přínosná. Prodloužená pracovní doba může zaměstnancům pomoci zvýšit jejich produktivitu, protože jim poskytuje další čas, aby se mohli soustředit na své úkoly. Desetihodinové pracovní dny mohou být navíc výhodné pro zaměstnavatele, protože jim umožňují zvýšit výkonnost, aniž by museli najímat další zaměstnance.
Kultura na pracovišti může mít zásadní vliv na to, jak se zaměstnanci vypořádají s dlouhou pracovní dobou. Pracoviště, které podporuje otevřenou komunikaci, poskytuje podporu a klade důraz na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, může zaměstnancům pomoci zvládnout prodlouženou pracovní dobu. Zaměstnavatelé by navíc měli usilovat o vytvoření podpůrného prostředí tím, že zaměstnancům poskytnou nástroje a zdroje, které potřebují k úspěchu, například služby v oblasti duševního zdraví a přístup k flexibilním pracovním režimům.
V některých případech mohou zaměstnavatelé potřebovat přizpůsobit se zaměstnancům, kteří nemohou pracovat 10 hodin denně z důvodu fyzických nebo duševních zdravotních problémů. V takových případech by zaměstnavatelé měli ve spolupráci se zaměstnanci najít vhodné řešení, například zkrácení pracovní doby nebo poskytnutí dalších zdrojů.
V některých případech mohou být zaměstnavatelé povinni dodržovat pracovní zákony, které omezují počet hodin, které smí zaměstnanec odpracovat. Ve Spojených státech stanoví zákon o spravedlivých pracovních standardech (Fair Labor Standards Act, FLSA) maximální počet hodin, které může zaměstnanec odpracovat, na 40 hodin týdně. Zaměstnavatelé musí zajistit, aby při přidělování 10hodinové pracovní doby svým zaměstnancům postupovali v souladu s pracovněprávními předpisy.
V některých případech mohou zaměstnavatelé požadovat, aby jejich zaměstnanci pracovali více než 40 hodin týdně, aniž by jim za další hodiny zaplatili. To je v mnoha zemích nezákonné a zaměstnavatelé by se měli ujistit, že při přidělování 10hodinové pracovní doby svým zaměstnancům postupují v souladu s pracovněprávními předpisy.
Výhody a nevýhody desetihodinové pracovní doby se liší v závislosti na jednotlivci a situaci. Na jedné straně mohou desetihodinové pracovní dny poskytnout zaměstnancům čas navíc, aby se mohli soustředit na úkoly a zvýšit produktivitu. Na druhou stranu se mohou také podepsat na duševním a fyzickém zdraví zaměstnance. Zaměstnavatelé a zaměstnanci by měli před přijetím jakéhokoli rozhodnutí pečlivě zvážit výhody a nevýhody desetihodinové pracovní doby.
Pokud má zaměstnanec problémy s duševním zdravím, může zaměstnavatel společně se zaměstnancem vytvořit plán, jak tyto problémy řešit. Zaměstnavatel může také zaměstnanci poskytnout zdroje, například informace o zdrojích duševního zdraví, podpůrných skupinách a poradenských službách.
Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď, protože se může lišit v závislosti na jednotlivci a konkrétních pracovních povinnostech. Pravidelná práce 10 hodin denně však může být náročná, a pokud není správně zvládnuta, může vést k vyhoření. Je důležité dbát na to, abyste si během dne dělali přestávky, byli hydratovaní a jedli zdravá jídla, která vám pomohou udržet hladinu energie. Možná byste také měli zvážit, zda si o své pracovní zátěži nepromluvit se svým nadřízeným a zjistit, zda existují oblasti, ve kterých byste mohli svou zátěž snížit.
Existuje řada důkazů, které spojují dlouhou pracovní dobu s problémy duševního zdraví, jako jsou úzkost a deprese. V jedné studii byla u pracovníků, kteří odpracovali více než 60 hodin týdně, více než dvakrát vyšší pravděpodobnost výskytu deprese než u těch, kteří pracovali méně hodin. Dlouhá pracovní doba je také spojena se zvýšenou mírou stresu, úzkosti a vyhoření.
Mechanismy, kterými dlouhá pracovní doba vede k problémům s duševním zdravím, nejsou zcela objasněny, ale předpokládá se, že svou roli hraje neustálý stres z pracovní pohotovosti a narušení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Dlouhá pracovní doba může také vést k sociální izolaci a osamělosti, což může zhoršovat problémy s duševním zdravím.