Pravidla účtování o nepředvídaných událostech označují soubor předpisů a zásad používaných k účtování o nejistých událostech, transakcích a budoucích výsledcích. Tato pravidla jsou navržena tak, aby poskytovala organizacím komplexní rámec pro správné zaznamenávání a vykazování finančních informací pro účely řízení nepředvídatelných okolností. Pomáhají zajistit, aby organizace zůstaly v souladu s různými předpisy a zákony, a také poskytnout přesný obraz o finanční situaci organizace.
Podmíněné závazky jsou závazky, které organizace mohou být nuceny v budoucnu vyplatit v závislosti na výskytu určité události. Organizace o těchto závazcích účtují tak, že zaúčtují odhad částky, kterou možná budou muset vyplatit. Tento odhad se pak promítne do rozvahy organizace.
Podmíněná aktiva jsou aktiva, která mohou organizaci vzniknout v budoucnu v závislosti na výskytu nějaké události. Organizace o těchto aktivech účtují tak, že zaúčtují odhad jejich hodnoty. Tento odhad se rovněž promítá do rozvahy organizace.
Podle pravidel účtování o nepředvídaných událostech musí organizace posoudit určitá kritéria, aby zjistily, zda má být aktivum nebo závazek uznán. Mezi tato kritéria patří pravděpodobnost realizace aktiva nebo závazku, schopnost určit výši aktiva nebo závazku a záměr organizace aktivum nebo závazek realizovat.
Nepředvídané ztráty se týkají potenciálních ztrát, které mohou organizaci v budoucnu vzniknout. Organizace účtují o těchto ztrátách tak, že zaúčtují odhad částky potenciální ztráty. Tento odhad se pak promítne do rozvahy organizace.
Nepředvídané zisky se týkají potenciálních zisků, které může organizace v budoucnu realizovat. Organizace o těchto ziscích účtují tak, že zaúčtují odhad jejich hodnoty. Tento odhad se rovněž promítá do rozvahy organizace.
Podle pravidel účtování nepředvídaných událostí musí organizace ve své účetní závěrce vykazovat určité informace týkající se nepředvídaných událostí. Patří sem povaha nepředvídané události, výše vykázané ztráty nebo zisku a odhad výše závazku nebo aktiva.
Organizace musí při uplatňování pravidel účtování o nepředvídaných událostech dodržovat určité zásady, aby byla zajištěna přesnost a soulad s různými předpisy a zákony. Tato pravidla zahrnují ujištění, že veškeré odhady nepředvídaných událostí jsou přiměřené, že účetní závěrka organizace věrně zobrazuje její finanční situaci a že rozhodnutí organizace jsou založena na spolehlivých důkazech.
Závěrem lze říci, že pravidla účtování o nepředvídaných událostech jsou nezbytnou součástí procesu finančního výkaznictví organizace. Poskytují organizacím rámec pro správné zaznamenávání a vykazování finančních informací, aby zůstaly v souladu s různými předpisy a zákony a také aby poskytly přesný obraz o finanční situaci organizace. Organizace musí tato pravidla dodržovat, aby zajistily přesnost a soulad s předpisy.
Podle obecně uznávaných účetních zásad (GAAP) je nepředvídaná událost událost, která může, ale nemusí v budoucnu nastat a která, pokud nastane, bude mít dopad na účetní závěrku. Například společnost může mít uzavřenou smlouvu o poskytování služeb zákazníkovi, ale existuje možnost, že smlouva bude zrušena. Pokud je smlouva zrušena, společnost nebude schopna vykázat výnosy z této smlouvy ve své účetní závěrce.
Pro zaúčtování nepředvídatelné události by společnosti měly provést odhad pravděpodobnosti, že k události dojde, a finančního dopadu události, pokud k ní dojde. Pokud je pravděpodobnost výskytu události přiměřeně vysoká, měla by společnost ve své účetní závěrce vykázat ztrátu nebo zisk. Pokud je pravděpodobnost výskytu události malá, společnost by neměla vykázat ztrátu nebo zisk ve své účetní závěrce.
Nepředvídané události jsou obvykle události, které nastaly, ale jejichž výsledek je nejistý. Například pokud se společnost účastní soudního sporu, jeho výsledek je nejistý. Pokud společnost soudní spor prohraje, vzniknou jí náklady (např. soudní poplatky, náhrada škody). Pokud společnost soudní spor vyhraje, tyto náklady jí nevzniknou.
V účetnictví se nepředvídané události obvykle účtují buď jako aktivum, nebo jako závazek. Pokud je výsledek události nejistý, ale je přiměřeně možné, že společnosti vzniknou náklady, je nepředvídaná událost zaúčtována jako závazek. Pokud je výsledek události nejistý, ale je přiměřeně možné, že společnost získá užitek, je nepředvídaná událost zaúčtována jako aktivum.
Pokud je výsledek události znám, nepředvídaná událost se v účetní závěrce nevykazuje. Například pokud společnost již prohrála soudní spor a je povinna zaplatit náhradu škody, je tento závazek zachycen v účetní závěrce jako závazek.