1. Co je to celkový nákladový základ?
Celková nákladová báze je termín používaný k popisu úplných nákladů na investici, včetně všech poplatků, provizí nebo jiných nákladů spojených s nákupem. Vypočítá se tak, že se sečtou pořizovací náklady investice, případné poplatky spojené s nákupem a další náklady spojené s nákupem. Tento údaj se pak použije k výpočtu výše daně z příjmu, kterou je třeba z investice zaplatit.
2. Jak vypočítat celkový nákladový základ
Celkový nákladový základ investice lze vypočítat sečtením pořizovací ceny investice, případných poplatků spojených s nákupem a dalších nákladů spojených s nákupem. Tento údaj pak slouží k výpočtu výše daně z příjmu, kterou je třeba z investice zaplatit.
3. Daňové aspekty celkové pořizovací ceny
Při výpočtu celkové pořizovací ceny investice je důležité vzít v úvahu veškeré daňové aspekty. Například některé investice mohou podléhat dani z kapitálových výnosů, což by mohlo ovlivnit celkový nákladový základ investice. Navíc, pokud z investice plynou nějaké ztráty, mohou tyto ztráty snížit celkový nákladový základ a snížit výši dlužných daní.
4. Jaké jsou výhody celkového základu pořizovací ceny?
Používání celkové nákladové základny může investorům pomoci činit informovanější rozhodnutí při nákupu investic. Díky pochopení celkových nákladů investice mohou investoři porovnat náklady různých investic a rozhodnout se, která z nich nejlépe vyhovuje jejich potřebám. Pochopení celkové nákladové základny navíc může investorům pomoci vypočítat výši daní splatných z investice, což jim umožní činit informovanější rozhodnutí o svých investicích.
5. Běžné použití celkového základu pořizovací ceny
Celkový základ pořizovací ceny se nejčastěji používá při výpočtu daně z příjmu dlužné z investice. Lze ji také použít k porovnání nákladů různých investic a určení, která z nich nejlépe vyhovuje potřebám investora. Kromě toho lze celkový nákladový základ použít ke sledování výkonnosti investice v průběhu času.
6. Příklady celkové nákladové základny
Příkladem celkové nákladové základny je situace, kdy investor koupí akcie za 50 USD a navíc zaplatí poplatek 10 USD za provizi a 2 USD za transakci. Celková nákladová základna akcie je pak 62 USD. Dalším příkladem je situace, kdy investor koupí dluhopis za 100 USD a zaplatí poplatek 5 USD za provizi a 1 USD za transakci. Celková pořizovací cena dluhopisu je pak 106 USD.
7. Jak celkový nákladový základ ovlivňuje penzijní účty
Celkový nákladový základ investice může mít významný dopad na penzijní účty. Například pokud má investor z investice velké kapitálové zisky, může být celková nákladová základna použita ke stanovení výše daní splatných z těchto zisků. Kromě toho lze celkovou pořizovací cenu investice použít k určení výše ztrát, které lze odečíst z jiných investic na penzijním účtu.
8. Jak sledovat celkový nákladový základ
Investoři mohou ke sledování svého celkového nákladového základu používat různé metody. Například někteří online makléři mohou poskytovat nástroje pro sledování celkové nákladové základny, které investorům umožňují snadno sledovat své investice. Kromě toho mohou investoři ke sledování své celkové pořizovací ceny použít tabulku.
9. Pochopení celkové nákladové základny pro investice
Celková nákladová základna je pro investory důležitým pojmem, protože může mít významný dopad na jejich investice. Pochopením celkové nákladové základny investice mohou investoři činit informovanější rozhodnutí o svých investicích, porovnávat náklady různých investic a sledovat výkonnost svých investic v čase.
Existuje několik důvodů, proč může být vaše pořizovací cena vyšší, než kolik jste zaplatili. Jedním z důvodů je, pokud jste aktivum vlastnili dlouhou dobu a jeho hodnota se zvýšila. Dalším důvodem může být, pokud jste na majetku provedli vylepšení, například rekonstrukci nemovitosti. A konečně, pokud jste majetek po někom zdědili, bude vaše pořizovací cena odpovídat reálné tržní hodnotě majetku v době dědictví.
IRS vyžaduje, aby daňoví poplatníci vedli záznamy o pořizovací ceně svých investic. Při prodeji investice se zisk nebo ztráta vypočítá odečtením pořizovací ceny od prodejní ceny.
Existuje několik způsobů, jak může IRS ověřit pořizovací cenu. Jedním ze způsobů je, že daňový poplatník předloží dokumentaci, např. účtenky, které prokazují původní kupní cenu investice. Dalším způsobem je, že si daňový úřad vyžádá informace o pořizovací ceně od makléře nebo finanční instituce, kde byla investice zakoupena.
Daňový úřad může k ověření pořizovací ceny použít také veřejné záznamy. Nákladový základ veřejně obchodované akcie lze například zjistit z historie ceny akcie.
Pokud IRS nemůže ověřit pořizovací cenu investice, může požadovat, aby daňový poplatník vypočítal zisk nebo ztrátu metodou „first in, first out“. Tato metoda předpokládá, že první nakoupené akcie jsou první prodané akcie.