Finanční dopad různých metod inventarizace na čistý zisk

Zkoumání finančního dopadu různých metod inventarizace na čistý zisk

Řízení zásob je pro podniky nezbytné k udržení a zlepšení jejich finanční výkonnosti. Jedná se o proces sledování, skladování a řízení výrobků a materiálů, které má podnik k prodeji. Pro podniky je důležité pochopit, jak mohou různé metody inventarizace ovlivnit jejich čistý zisk, protože jim to pomůže optimalizovat postupy při inventarizaci s cílem maximalizovat zisk.

Metoda FIFO (First-In-First-Out) je jednou z nejčastěji používaných metod inventarizace a je založena na principu, že první nakoupené položky jsou první prodané položky. Tato metoda předpokládá, že poslední nakoupené položky jsou nejdražší, což může být výhodné pro podniky, u kterých dochází v průběhu času k nárůstu cen skladových položek. FIFO může také pomoci podnikům efektivněji řídit své zásoby, protože budou přesně vědět, které položky je třeba doobjednat.

Přestože FIFO může být v některých případech výhodná, může také v určitých situacích vést k nižším ziskům podniku. Například pokud náklady na zásoby v průběhu času klesají, FIFO to nezohlední a stále bude předpokládat, že položky nakoupené jako první jsou nejdražší. To může vést k nižším ziskům podniku, protože pořizovací cena zásob by byla vyšší než jejich tržní hodnota.

Metoda Last-In-First-Out (LIFO) je další běžně používanou metodou inventarizace a je založena na principu, že poslední nakoupené položky jsou první prodané položky. Tato metoda předpokládá, že poslední nakoupené položky jsou nejlevnější, což může být výhodné pro podniky, u kterých dochází v průběhu času ke snižování cen skladových položek. Metoda LIFO může podnikům také pomoci ušetřit na daních, protože je nejvýhodnější pro položky zásob, které podléhají zdanění.

Stejně jako FIFO však i LIFO může v určitých situacích vést ke snížení zisku podniku. Například pokud se náklady na zásoby v průběhu času zvyšují, metoda LIFO to nezohlední a stále předpokládá, že položky nakoupené jako poslední jsou nejlevnější. To může vést k nižším ziskům podniku, protože pořizovací cena zásob by byla nižší než jejich tržní hodnota.

Metoda průměrných pořizovacích cen je metoda používaná k výpočtu pořizovací ceny položek zásob, které jsou v průběhu času nakupovány za různé ceny. Tato metoda předpokládá, že pořizovací cena zásob je průměrem všech nákladů v průběhu času, což může podnikům pomoci přesně vyjádřit pořizovací cenu zásob. To může být výhodné pro podniky, které mají velké zásoby a dochází u nich k velkým cenovým výkyvům.

Hlavní nevýhodou použití metody průměrných nákladů je, že v určitých situacích může vést k nepřesnému ocenění zásob. Například pokud pořizovací cena zásob v průběhu času výrazně kolísá, metoda průměrných pořizovacích nákladů nemusí přesně odrážet skutečnou pořizovací cenu zásob.

Metoda specifické identifikace je metoda používaná pro výpočet pořizovací ceny jednotlivých položek zásob, které jsou v průběhu času nakupovány za různé ceny. Tato metoda předpokládá, že pořizovací cenu každé jednotlivé položky lze přesně identifikovat, což může podnikům pomoci přesně vyjádřit pořizovací cenu zásob. To může být výhodné pro podniky, které mají mnoho různých typů položek zásob a dochází u nich k velkým cenovým výkyvům.

Hlavní nevýhodou použití metody specifické identifikace je, že může být v určitých situacích časově náročná a nepřesná. Například pokud pořizovací cena zásob v průběhu času výrazně kolísá, metoda specifické identifikace nemusí přesně odrážet skutečnou pořizovací cenu zásob. Navíc identifikace pořizovací ceny každé jednotlivé položky může být časově náročná a pro podniky s velkými zásobami nemusí být praktická.