Komplexní průvodce retrospektivním auditem:
Retrospektivní audity jsou pro společnosti důležitým nástrojem pro přezkoumání a posouzení výkonnosti jejich finančních systémů. Mohou sloužit k odhalování podvodů a chyb, zlepšování procesů a informování o rozhodnutích. V tomto komplexním průvodci se blíže podíváme na proces retrospektivního auditu, včetně definice retrospektivního auditu, kdy se používá, výhod a nevýhod, různých typů auditů, způsobu provedení retrospektivního auditu a způsobu analýzy a prezentace zjištění zúčastněným stranám.
Retrospektivní audit je audit minulých finančních transakcí a činností, který obvykle zahrnuje období tří až pěti let. Účelem auditu je zjistit případné chyby nebo podvody, ke kterým mohlo v minulosti dojít, a posoudit účinnost zavedených vnitřních kontrol. Rozsah auditu je obvykle určen rizikovým profilem společnosti a požadovanou úrovní jistoty.
Retrospektivní audit se obvykle používá v případě potřeby získat jistotu o správnosti a úplnosti účetní evidence nebo v případě potřeby odhalit chyby či podvody. Používají se také k posouzení účinnosti zavedených vnitřních kontrol a k zajištění úplnosti a přesnosti finančních záznamů.
Zpětný audit poskytuje nezávislé posouzení přesnosti a úplnosti finančních záznamů a účinnosti zavedených vnitřních kontrol. Může pomoci odhalit chyby a podvody a také doporučit zlepšení vnitřních kontrol. Poskytuje také příležitost zhodnotit výkonnost vedení a provést případné změny.
Hlavní nevýhodou retrospektivního auditu je, že může být nákladný a časově náročný. Vyžaduje také, aby auditor důkladně znal činnost společnosti a její finanční systém, aby byl efektivní.
Existuje několik typů retrospektivních auditů, včetně auditů shody, provozních auditů a finančních auditů. Audity shody posuzují soulad finančního systému s platnými zákony a předpisy. Provozní audity posuzují efektivnost a účinnost činností společnosti. Finanční audity posuzují přesnost a úplnost finančních záznamů.
Prvním krokem při provádění zpětného auditu je stanovení rozsahu auditu a jeho cílů. Auditor by měl také určit klíčová rizika a vnitřní kontroly, které by měl vyhodnotit. Poté by měl auditor vypracovat plán auditu a vyhodnotit vnitřní kontroly. Auditor by měl také prověřit a analyzovat finanční záznamy a dokumenty a posoudit přesnost a úplnost informací.
Po dokončení auditu by měl auditor analyzovat výsledky a posoudit účinnost zavedených vnitřních kontrol. Auditor by měl také hledat případné chyby nebo podvody, ke kterým mohlo dojít. Auditor by pak měl vydat případná doporučení ke zlepšení a o svých zjištěních informovat vedení a zúčastněné strany.
Po dokončení auditu by měl auditor prezentovat svá zjištění vedení a zúčastněným stranám. Auditor by měl projednat všechny zjištěné chyby nebo podvody a také případná doporučení ke zlepšení. Auditor by měl také diskutovat o všech oblastech, kde mohou být zapotřebí další kontroly. Auditor by měl rovněž poskytnout návod, jak provést případné změny.
Retrospektivní studie je typ výzkumu, který se ohlíží zpět na minulé události s cílem analyzovat je a vyvodit závěry. Nejedná se o audit.
Prospektivní audit je zkoumání účetní závěrky a dalších finančních informací společnosti s cílem vydat k těmto výkazům a informacím výrok. Výrok se obvykle poskytuje ve formě zprávy, která se vydává pro vedení společnosti.
Ošetřovatelský audit je podrobná kontrola a analýza zdravotnické dokumentace pacienta, kterou provádí zdravotní sestra s cílem zjistit případné problémy nebo oblasti, které je třeba zlepšit. Audit může být proveden na náhodném vzorku záznamů nebo na všech záznamech za určité časové období.
Retrospektivní audit je zkoumání účetní závěrky organizace za období, které již uplynulo. Účelem retrospektivního auditu je posoudit správnost účetní závěrky a zjistit případné chyby nebo nesrovnalosti. Retrospektivní audity obvykle provádějí externí auditoři.