Co je to Slunce 2, které vědci zkoumají se stále větší pozorností, aby z něj vyčetli budoucnost a minulost naší hvězdy.
Pozorování hvězdy podobné Slunci je tak trochu jako vzít si stroj času, který může cestovat několik miliard let dopředu nebo dozadu.
Jde o to, že o minulé a budoucí historii centra gravitační přitažlivosti naší soustavy víme jen velmi málo. Jedním ze způsobů, jak na to upozornit a vysledovat, co byla a bude ohnivá koule, která každé ráno vychází na Východě, je pozorování hvězd, které jsou velmi, velmi podobné Slunci, ale které samozřejmě Sluncem nejsou.
Jaké je nové Slunce, které vědci zkoumají se stále větší pozorností
S Kappa-1 Ceti jsme se vlastně seznámili už před 80 lety, ale některé studie založené na paralelách se Sluncem nám umožnily odvodit, jak se hvězda nejblíže Zemi chovala před 4 miliardami let, kdy podle nejopatrnějších odhadů na Zemi nebyl ani stín života, natož dinosauři nebo člověk.
Na základě modelů sestavených na základě pozorování Kappa-1 Ceti bylo zahájeno vyšetřování pod vedením Vladimíra S. Airapetian v časopise The Astrophysical Journal vyslovil hypotézu, že v minulosti mělo Slunce mnohem silnější magnetické pole, rychleji rotovalo a vyzařovalo více slunečních erupcí a vysokoenergetických částic.
To vše mohlo mít vliv na vznik života na Zemi: "Aktivní mladé Slunce mohlo hrát klíčovou roli při vzniku stavebních kamenů života," uvádí se v jedné z hypotéz spojených se studií.
Jak bude Slunce vypadat v budoucnu a kdy zemře
Srovnávací analýzu velmi podobnou té výše uvedené provedli někteří vědci s využitím HIP 102152, ale tentokrát se nedívali zpět, ale dopředu: HIP 102152 je o 4 miliardy let starší než Slunce a umožnil astronomům zaměřit se trochu více na životní cyklus naší hvězdy. Ano, protože Slunce také zemře, za 5 miliard let se změní v červeného obra a poté se "vypne" na bílého trpaslíka.
Vědci vždy pečlivě sledují chování Slunce, například sluneční bouře - které by mohly "vypnout" internet. Někteří pak spekulují, že se nejbližší hvězda probouzí a vytváří řadu rizik pro život na naší planetě.
Giuseppe Giordano