V orbitální laboratoři bude žít a pracovat zhruba 353 dní, čímž překoná 340 dní Scotta Kellyho ve vesmíru. Američan Mark Vande Hei stráví ve vesmíru přibližně rok.
Nasa se chystá překonat vesmírný rekord: astronaut se stane Američanem s nejdelším pobytem ve vesmíru. Mark Vande Hei bude na Mezinárodní vesmírné stanici pobývat přibližně rok až do března, celkem na oběžné dráze stráví asi 353 dní. Muž odletěl v dubnu a od té doby žije a pracuje v laboratoři na oběžné dráze. Sám astronaut to 14. září oznámil na Twitteru: "Na vesmírné stanici budu až do března 2022, kdy mě čeká 353denní mise, na kterou jsem se od začátku připravoval. Příležitost získat tuto zkušenost s báječnými kolegy a zároveň přispět k vědě a budoucímu výzkumu je vzrušující."
Rekord v nejdelším jednotlivém pobytu amerického astronauta ve vesmíru
Svým 353denním pobytem ve vesmíru překoná Mark Vande Hei dosavadní rekord Scotta Kellyho, který strávil ve vesmíru 340 dní. Ve videoklipu astronaut vysvětlil, že věří, že "všichni astronauti jsou v srdci průzkumníci", a dodal, že se "nemůže dočkat, až uvidí, jaké to je, dělat něco takového". Vande Hei v klipu také zdůraznil, že prodloužený pobyt poskytne příležitost pochopit, jak lidské tělo snáší dlouhé lety do vesmíru, které budou v budoucnu potřeba pro důkladnou návštěvu vzdálených destinací, jako je Mars. Zkušenosti Marka Vande Heie pomáhají při přípravě misí Artemis na Měsíc a případně i delších misí na Mars.
Obvykle návštěvy vesmírných stanic trvají asi šest a půl měsíce, ale cesta na Rudou planetu by podle NASA mohla trvat dva roky. Prodloužení pobytu amerického astronauta je možné díky ruské misi Roskosmosu, která v říjnu vynese na oběžnou dráhu kosmonauta, herce a režiséra. Poslední dva jmenovaní stráví v orbitální laboratoři asi dva týdny, aby zde natočili film "Výzva", zatímco ruský astronaut Pjotr Dubrov s Markem Vande Heiem zůstanou na ISS až do března.
NASA mezitím pokračuje ve svých projektech a dělá pokroky ve výzkumu vesmíru. Nedávno se jí podařilo získat první vzorek horniny na Marsu a zjistit, jak vypadá srdce rudé planety.
Stefania Bernardini