Webový server je hardware nebo software, jehož prostřednictvím může počítač hostovat webové stránky. Server lze hostovat v režimu jádra nebo v režimu uživatele; v režimu jádra je webový server spuštěn nad operačním systémem, zatímco uživatelský režim (stažený jako jiná aplikace nebo program) je pomalejší a méně efektivní. Jedním z příkladů známého webového serveru je Apache, který funguje dobře na různých populárních operačních systémech.
Webové servery komunikují s klienty (těmi, kteří přistupují k jejich hostovaným webům) prostřednictvím protokolu Transmission Control Protocol a internetového protokolu. Webové servery jsou obvykle naprogramovány tak, aby po určitou dobu umožňovaly určitý objem provozu nebo určitý počet požadavků. Toto je nastaveno na ochranu serveru před přetížením, což v některých případech může dočasně způsobit nefunkčnost.
Útoky DDoS
I když k tomu může dojít přirozeně, pokud příliš mnoho uživatelů odešle požadavek HTTP najednou, je to také forma útoku na webový server. Útoky s distribuovaným odmítnutím služby (DDoS) používají k úplnému zahlcení serveru více požadavků z různých adres IP. Jakmile server selže a webový provoz je blokován, může web přijít o peníze.
HyperText Transfer Protocol (HTTP)
HTTP je standardní protokol, jehož prostřednictvím webové servery a klienti komunikují a odesílají a přijímají webové požadavky. Hypertext umožňuje propojení slov, obrázků a dalších forem viditelné komunikace s internetovou databází. Například uživatel počítače používá prohlížeč k vyhledání (vyžádání) webu. Databáze odešle tato data do prohlížeče, kde je interpretována pomocí protokolu HTTP. Text použitý v protokolu se logicky připojí k značkovacímu textu webové stránky (například HTML), protože oba jsou hypertextové. HTML kód odpovídá všemu, co je viditelné pro uživatele na webové stránce.
HTTPS (HyperText Transfer Protocol Secure) přidává šifrování k HTTP pro větší bezpečnost. V tuto chvíli se důrazně doporučuje pro všechny webové stránky.
DNS a IP adresy
Webové servery se spojují s klienty pomocí IP adres z obou stran. Datové pakety se přesouvají z jedné IP adresy (klientské) na druhou (serverovou). IP adresy jsou v číselném formátu, což je způsob, jakým počítače komunikují, ale pro člověka je obtížné si je zapamatovat a pochopit. Systém DNS (Domain Name System) usnadňuje lidem přístup na různé webové stránky. K adrese IP každého webu je přiřazen název domény (například Soubory.com). Když klient zadá název domény, servery DNS načtou odpovídající adresu IP, aby se klient a webový server mohli připojit a komunikovat.