Různé projekty, jedna mise: vzít teleskop na Měsíc a prozkoumat dosud neznámou historii vesmíru.
Předtím, než se rozsvítila první hvězda, nebylo ve vesmíru žádné světlo. Vědci nazývají dlouhé období naprosté tmy, které následovalo po velkém třesku, "temnou stranou vesmíru" a jsou přesvědčeni, že nadcházející mise na Měsíc nám konečně umožní poprvé nahlédnout do nejtemnější a nejneznámější epochy našeho vesmíru.
Temná strana vesmíru
Přibližně před 13,8 miliardami let se ve zlomku sekundy zrodil náš vesmír: kosmos rostl a chladl, až vznikly první subatomární částice, kvarky a gluony, které později vytvořily hmotu, jak ji známe.
Vesmír zůstal zcela temný ještě stovky milionů let, než se objevilo světlo a vznikly první hvězdy a galaxie. Tato léta vědci nazývají "temnými léty", protože o tom, co se dělo ve vesmíru před příchodem světla, se toho dá prozkoumat jen velmi málo.
"V raném vesmíru nebyly žádné galaxie, jen zářící materiál," říká nositel Nobelovy ceny John Mather, který pracuje v NASA, "a něco se muselo stát, když se galaxie formovaly."
Rozluštění záhady temných let vesmíru je podle Matherových slov "jedním z největších cílů současné astronomie" a zdá se, že vědci našli možné řešení, jak prozkoumat jeho dlouhou, dosud neznámou historii.
Přestože před vznikem hvězd nebylo vyzařováno žádné viditelné světlo, prvotní hmota, která prostupovala vesmírem, pravděpodobně vysílala rádiové signály: ze Země jsme je nikdy nezachytili kvůli značnému znečištění pozemskou radiokomunikací, ale bylo by možné je detekovat, kdybychom se s dalekohledem vydali na Měsíc.
Dalekohled na Měsíci
Temná strana Měsíce, ta, kterou nelze pozorovat ze Země, je místem, které by podle radioastronomů umožnilo detekovat případné prvotní rádiové vlny: tam, na straně vždy odvrácené od Země, by mohla být přirozená zvuková bariéra potřebná k naslouchání historii vesmíru.
Myšlenka umístit na Měsíci dalekohled není nová: již v roce 1986 se hovořilo o vybudování dalekohledu na povrchu Měsíce a ještě před misemi Apollo se běžně uvažovalo o tom, že jedním z nejdůležitějších důvodů pro cestu na Měsíc je právě možnost instalovat tam dalekohled.
Katastrofa Challengeru všechno změnila a myšlenka umístit na Měsíc dalekohled byla jednou z mnoha, které upadly v zapomnění, přinejmenším dočasně.
Od 80. let je však nejhlasitějším zastáncem umístění dalekohledu na Měsíci Jack O. Burns, který nyní vede síť pro výzkum vesmíru a vědu financovanou NASA. Tentýž Burns, který právě dokončil předběžné studie projektu FARSIDE: na Měsíc dorazí celý radioteleskop zabalený v robotickém lunárním modulu (není známo, který to bude, protože Burns od začátku spolupracuje s Blue Origin, zatímco NASA si vybrala SpaceX).
Co se stane? Čtyři malá vozítka pomalu rozvinou asi 50 kilometrů kabelů a 128 antén ve tvaru spirály, která by měla pokrýt téměř 10 kilometrů čtverečních.
NASA právě financovala studii dalšího lunárního teleskopu a Čína už na temnou stranu Měsíce vypustila malý teleskop s přistávacím modulem Chang'e 4.
Ať už to bude NASA, Bezos nebo Čína, uzavírá Burns: "Jsem si jistý, že to zvládneme, jsme připraveni."