Zatímco 5G začíná dělat první krůčky v "reálném světě", vědci z celého světa se snaží představit, jak bude vypadat 6G
Technologie se nikdy nezastaví: stále jsme na úsvitu revoluce 5G, kdy telefonní operátoři spouštějí první nabídky v Itálii a dalších velkých průmyslových zemích, ale odborníci už začínají diskutovat o tom, jak bude vypadat budoucí síť 6G.
Finská univerzita v Oulu právě zveřejnila bílou knihu s názvem "Key Drivers and Research Challenges for 6G Ubiquitous Wireless Intelligence", v níž shromáždila názory přibližně 70 odborníků z oboru, kteří se v březnu zúčastnili summitu o bezdrátových sítích 6G ve Finsku. Do nástupu 6G samozřejmě zbývá ještě mnoho let a technické specifikace zatím nejsou k dispozici. Již nyní je však jasné, jaké budou velké přínosy této technologie a stejně tak velké technologické výzvy, které čekají na telekomunikační průmysl.
Sítě 6G: všechny výhody
Bílá kniha 6G zdůrazňuje sedm hlavních charakteristik této technologie, tj. cílů, kterých má být dosaženo: rychlost přenosu dat, latence signálu, výdrž baterií zařízení internetu věcí, hustota zařízení na metr čtvereční, zvýšení celkového datového provozu, spolehlivost, energetická účinnost, sledování polohy zařízení.
Cíle pro těchto sedm oblastí jsou přinejmenším ambiciózní: Rychlost až 1 terabit za sekundu (měděná připojení s optickými vlákny, která jsou v současné době v Itálii využívána, dosahují rychlosti 200 megabitů za sekundu, což je asi 50krát méně, než je cíl 6G), latence pouhých 0,1 milisekundy, životnost baterií nejméně 20 let, až 100 zařízení na metr čtvereční, desetitisícinásobné zvýšení celkového datového provozu, extrémní spolehlivost služeb, desetkrát vyšší energetická účinnost a detekce polohy s maximální chybou 1 metr ve venkovním prostředí a 10 cm v interiéru.
Umělá inteligence, frekvence Thz a open source
Technologická výzva, která stojí za sedmi cíli 6G, je tedy obrovská. Podle odborníků bude k dosažení tohoto výkonu nutné masivně využívat edge cloud computing, tj. využívat "okraje" sítí tak, aby se pracovní zátěž efektivně rozdělila mezi všechny síťové uzly. Distribuce dat bude muset být řízena pomocí sofistikovaných algoritmů umělé inteligence, které budou v reálném čase vybírat, kam data distribuovat, aby se zabránilo vzniku úzkých míst.
K přenosu rychlostí 1 terabit za sekundu bude navíc nutné použít elektromagnetické vlny s frekvencí TeraHerz, která je blízká infračervenému záření. V neposlední řadě bude pro snížení nákladů na infrastrukturu nezbytné využívat technologická řešení s otevřeným zdrojovým kódem, na jejichž vývoji se budou muset aktivně podílet všichni účastníci trhu.