Erupce, která trvá už šest měsíců a zdá se, že nechce skončit: oči vědecké komunity se upírají na erupci sopky Fagradalsfjall, nejdelší na Islandu za posledních 50 let.
Když se malý horský útvar Fagradalsfjall - asi 40 kilometrů od Reykjavíku - po tisíciletích opět uvedl do činnosti, analytici se shodli: "Mohlo by to trvat ještě několik dní, možná i několik týdnů," uvedli odborníci.
Od onoho březnového večera však Fagradalsfjall nepřestal s mohutnou erupcí sopky - uplynulo šest měsíců a jedná se o nejdelší zaznamenanou erupci na Islandu za posledních 50 let.
Fagradalsfjall: trhlina v Zemi
Fagradalsfjall je horský útvar vysoký pouhých 385 metrů, který se nachází v rozsáhlé geotermální oblasti Krýsuvík na jihu Islandu. Nejedná se o typickou "horskou" sopku, ale o jev typický pro islandskou oblast, která leží uprostřed středoatlantického hřbetu, nejdelšího pohoří na Zemi.
Na náhorní plošině poblíž hory Fagradalsfjall se otevřela nová puklina, z níž od března vytrysklo 143 milionů metrů krychlových lávy, a její konec je v nedohlednu. Podle islandského meteorologického úřadu je trhlina v zemi hluboká asi 500 metrů, což je, alespoň z geologického hlediska, poměrně málo.
Dosti kuriózní charakter erupce sopky Fagradalsfjall je dán také velmi dlouhým obdobím klidu sopky, která se zřejmě naposledy probudila kolem roku 1240, a skutečností, že v této konkrétní oblasti nedošlo k žádnému výbuchu sopky již 800 let.
Úkaz již přilákal více než 300 000 návštěvníků, což islandská turistická kancelář označuje za "velkou turistickou atrakci". Lávové pole", které se vytvořilo během posledních šesti měsíců, už má svou přezdívku: "Fagradalshraun", což zhruba znamená "krásné lávové údolí".
Konec je zatím v nedohlednu
Vědci se snaží analyzovat sopečnou činnost na Fagradalsfjall, která se velmi liší od erupcí, na které jsou islandští geologové zvyklí, přestože jsou na sopečnou činnost velké intenzity zvyklí.
Množství lávy, které sopka vyvrhla, je na tak dlouhou dobu erupce relativně malé, "ani ne desetina lávy, kterou vyvrhl Holuhraun" při velké erupci v roce 2014, jak vysvětluje Halldor Geirsson, geofyzik z Ústavu přírodních věd Islandské univerzity.
Tato erupce je "zvláštní v tom smyslu, že si udržuje relativně stálý odtok, takže je docela silná", i když vykazuje zcela jiné chování, než islandští vulkanologové očekávali.
"Typické chování islandských sopek je takové, že na začátku vyvíjejí velkou aktivitu a vyvrhují lávu, a pak se tok výlevu postupem času snižuje, až postupně ustane," vysvětluje Geirsson.
Případ Fagradalsfjall se zdá být poněkud netypický a nepolevuje. Během prvního měsíce erupce se v zemi otevřelo 10 puklin, které vytvořily sedm malých kráterů, z nichž dnes zůstaly viditelné pouze dva.
Dnes je aktivní pouze jeden kráter, ale tok magmatu pokračuje v nezmenšené míře: "Zdá se, že magmatu je stále dost, ať už erupce čerpá z jakéhokoli zásobníku," říká Geirsson.
Překonat islandský rekord v nejdelší sopečné erupci vůbec nebude snadné: v 60. letech minulého století došlo na ostrově Surtsey k erupci sopky, která trvala téměř čtyři roky.