Tento orgán se měl zmenšit asi před 3000 lety. Skupina amerických vědců se domnívá, že toto zmenšení je paralelní s rozvojem kolektivní inteligence v lidských společnostech.
Přibližně před 3 000 lety se lidský mozek zmenšil. Tvrdí to američtí vědci pod vedením Dartmouth College v Hannoveru. Tým vyslovil hypotézu, že ke zmenšování docházelo souběžně s rozvojem kolektivní inteligence v lidských společnostech. Studie byla publikována v časopise Frontiers in Ecology and Evolution a přináší nové poznatky o vývoji hlavního orgánu centrální nervové soustavy člověka. Zatímco dosud bylo doloženo, že se mozek v průběhu lidské evoluční historie zvětšoval, existuje tendence přehlížet skutečnost, že se mozek od pleistocénu zmenšoval.
Studie o zmenšování lidského mozku
"Překvapivým faktem o dnešních lidech je, že naše mozky jsou menší než mozky našich pleistocenních předků. Proč se naše mozky zmenšily, bylo pro antropology velkou záhadou," vysvětlil spoluautor studie Jeremy DeSilva z Dartmouth College. Aby tuto záhadu vyřešili, rozhodli se vědci prozkoumat historické zákonitosti vývoje lidského mozku a porovnat svá zjištění s tím, co je známo u mravenčích společností.
Na základě analýzy 985 fosilních a moderních lidských lebek tým zjistil, že lidský mozek se zvětšil před 2,1 miliony let a před 1,5 miliony let, tedy v pleistocénu, ale zmenšil se asi před 3 miliony let.
Srovnání s mravenčí společností
Při srovnání s mravenci vývoj počítačových modelů velikosti, struktury a energie mozku některých tříd tohoto hmyzu ukázal, že poznávání na úrovni skupiny a dělba práce mohou vést k adaptivním změnám ve velikosti mozku. Výsledkem by mohlo být, že v rámci sociální skupiny, kde jsou sdíleny znalosti nebo kde jsou subjekty specializovány na plnění určitých úkolů, se mozek může zmenšit a stát se efektivnějším.
Spolutvůrce výzkumu James Traniello z Bostonské univerzity vysvětlil, že ačkoli mezi mravenčími a lidskými společnostmi existují značné rozdíly, "mravenci však s lidmi sdílejí i důležité aspekty společenského života, jako je skupinové rozhodování a dělba práce, stejně jako produkce vlastní potravy". Tyto podobnosti nám podle vědců mohou poskytnout důležité informace o faktorech, které mohly ovlivnit změny ve velikosti lidského mozku.
Evoluční historie člověka je složitá a existuje mnoho studií, které se snaží pochopit všechny její fáze. Jeden tým z New Yorku zjistil, co stojí za ztrátou ocasu u lidí, zatímco jiná skupina vědců analyzovala vliv klimatu na velikost lidského těla.
Stefania Bernardini