Města mají řadu charakteristických mikrobiálních organismů, díky nimž má každá metropole své vlastní otisky prstů, jakousi DNA, která pomáhá identifikovat místo, kde žijete.
Každé město má svůj vlastní otisk prstu. Zjistila to nová studie vědců, kteří odebrali tisíce vzorků z veřejné dopravy v 60 světových metropolích. Každé místo je osídleno jedinečným souborem mikrobiálních organismů, které dávají dané oblasti jakousi charakteristickou DNA, díky níž je dost pravděpodobné, že podle otisku boty poznáte, kde žijete.
Otisky prstů měst
Pro identifikaci "otisků prstů" každého města byly odebrány stěry z různých kontaktních míst, jako jsou turnikety a zábradlí přeplněných stanic metra nebo autobusů. Více než 4 700 odebraných vzorků bylo podrobeno metagenomickému sekvenování, tedy studiu genetického materiálu získaného z prostředí, a vědci vytvořili globální atlas městského mikrobiálního ekosystému, který by se mohl stát prvním systematickým katalogem svého druhu.
Výsledky by měly ukázat, že žádná dvě města nejsou stejná, přičemž každá analyzovaná velká metropole odhaluje jedinečnou molekulární ekologii mikrobiálních druhů, které ji obývají, odlišnou od populací vyskytujících se v jiných městských prostředích. Během tříletého studia byly navíc identifikovány tisíce dosud neidentifikovaných mikroorganismů, včetně téměř 11 000 virů a více než 1 300 typů bakterií, které neodpovídaly žádnému známému druhu.
Projekt začal analýzou mikrobiologických vzorků z oblasti New Yorku a od té doby se rozšířil do 32 zemí na 6 kontinentech, na nichž se podílely desítky vědců z více než 60 výzkumných organizací. Systémová bioložka Christipher Masonová z Cornellovy univerzity proto založila MetaSUB, mezinárodní spolupráci, která se snaží zdokumentovat městský biom, s nímž se denně setkávají miliony lidí.
"Je zřejmé, že města obecně mají vliv na lidské zdraví, ačkoli mechanismy tohoto vlivu jsou velmi proměnlivé a často nedostatečně pochopené," píší vědci ve své nové studii. "Naše chápání mikrobiologické dynamiky," vysvětlují, "v městském kontextu, mimo pandemie, je teprve na začátku."
Výzkumné stěry byly ve skutečnosti všechny odebrány před začátkem mimořádné zdravotní situace způsobené Covid-19 a ukázaly, že ze 4 728 metagenomických vzorků se ve většině případů potýkaly s neznámými mikroby. Celkem bylo identifikováno 10 928 virů, 1 302 bakterií, 2 archea a 838 532 CRISPR matic neboli fragmentů virové DNA, které neměly shodu v referenčních databázích.
Vědci uvedli, že v 97 % vzorků byla nalezena řada 31 druhů mikrobů, kteří nejsou lidmi. Vědci doufají, že díky této studii objeví nové způsoby identifikace zdravotních hrozeb v mikrobiálních populacích, jako jsou například kmeny bakterií rezistentní vůči antibiotikům.
Co se týče proteinu Covid-19, ten se na MIT proměnil v hudbu a Markus Buehler vytvořil symfonii "Antibody Protein in E Minor".