Profesor Schacter z Harvardovy univerzity zkoumal vliv nepřetržitého vystavování fotografií z minulosti prostřednictvím sociálních sítí na paměť
Dříve jsme si pro vrytí hezkých chvil do paměti psali deníky nebo vytvářeli fotoalba. Dnes už to není nutné díky sociálním sítím, jako je Facebook nebo Instagram, které nám umožňují zvěčnit některé okamžiky navždy. Co to ale dělá s naší pamětí?
Fotografie mají na naši paměť negativní vliv. K tomuto závěru dospěl profesor Daniel Schacter, profesor psychologie na Harvardově univerzitě. Schacter zahájil své zkoumání na počátku 90. let a jeho výzkum nabral nečekaný směr s rozmachem internetu a sociálních sítí v roce 2000. Podle profesora Schactera prostředky, které dnes používáme k zapamatování si minulé události, zkreslují pravdu a navždy mění naši paměť. Fotografie v podstatě klamou vzpomínky našeho mozku. Zejména události spojené s určitými fotografiemi.
Spomínky a paměť na Facebooku
V současné době je sdílení vzpomínek, zejména na Facebooku, běžné díky funkcím, které nám umožňují zveřejňovat fotografie a videa i pět let stará. Podle Schactera tento trend navždy mění naši paměť. Fotografie nám totiž umožňuje zafixovat si v paměti přesný okamžik záběru, ale mění naše vnímání událostí, které se odehrály v okolí fotografie. Navíc fotografie, na které jsme všichni šťastní a usměvaví, může změnit naši vzpomínku na den, který nebyl zrovna zářivý. Profesor Harvardovy univerzity ve svém experimentu také zjistil, že při zveřejnění "chybných" fotografií události, která se nestala, dotazovaní lidé chybu nepoznali a přesvědčili sami sebe, že něco udělali nebo se události zúčastnili.
"Ztráta vyvolaná zotavením"
Schacter z přehnaného vystavení fotografií také odvodil jev, který označuje jako "ztrátu vyvolanou zotavením". Neustálé vystavování fotografií z minulosti v praxi znamená, že nezapomínáme výhradně na události, které jsme sdíleli na sociálních sítích. A náš mozek, zvyklý na tuto novou praxi, bude mít tendenci dříve zapomínat na události, které nejsou zveřejněny na síti a nejsou průběžně připomínány na různých sociálních sítích.
"Zdrojové informace"
Podle Schactera hraje internet s naší pamětí i další nepříjemný trik. Tento jev nazývá ztrátou zdrojových informací. Při množství informací, které se denně dozvídáme online, má náš mozek tendenci zapomínat, kde se něco naučil. V praxi to znamená, že se nám informace vryje do paměti, ale těžko si vzpomeneme na její zdroj a okamžik, kdy jsme se ji dozvěděli. To dává zelenou falešným zprávám. Náš mozek tak ztrácí část přirozených protilátek, které nám pomáhají rozpoznat, zda je zpráva důvěryhodná, či nikoli. Protože rychle nepochopíme, zda se události uváděné v článku vztahují k něčemu spolehlivému, co jsme již četli, nebo ne.