Třetí technický náhled systému Windows Server 2016 představil funkce Windows Server Containers (později jednoduše Windows Containers), které poskytují virtualizaci na úrovni operačního systému, která umožňuje spuštění více izolovaných aplikací v jednom systému.
Windows Containers poskytují izolaci aplikací prostřednictvím technologie izolace procesů a oboru názvů sdílením jádra s hostitelem kontejneru a všemi ostatními kontejnery spuštěnými na hostiteli.
Windows Containers vs. Hyper-V Containers
Windows Server 2016 ve skutečnosti nabízí dva různé typy modulů runtime, každý s různým stupněm izolace aplikace. Kontejnery Windows nabízejí izolaci prostřednictvím oboru názvů a izolace procesů, zatímco kontejnery Hyper-V izolují každý kontejner prostřednictvím odlehčeného virtuálního počítače (VM).
Windows Containers sdílí jádro s hostitelem kontejneru a se všemi kontejnery spuštěnými na hostiteli. Naproti tomu u kontejnerů Hyper-V není jádro hostitele kontejneru sdíleno s kontejnery Hyper-V.
To znamená, že kontejnery Windows jsou navzájem izolované, ale běží přímo na Windows Serveru 2016. Kontejnery Hyper-V na druhé straně poskytují vylepšenou izolaci spuštěním kontejnerů z virtuálního počítače Hyper-V.
Oba kontejnery Windows a kontejnery Hyper-V lze spravovat pomocí prostředí Windows PowerShell nebo Docker. V případě Dockeru lze kontejnery spravovat z rozhraní Docker CLI (rozhraní příkazového řádku) pomocí stejných příkazů, které se aktuálně používají k vytváření a spouštění kontejnerů Docker v systému Linux.