První fotografie evropské sondy BepiColombo, která se konečně ocitla u Merkuru


BepiColombo u Merkuru: snímek slaví italský úspěch. Na výsledku se podílela i naše země, která vyrobila 4 z 16 komponent.

Obrázek ukazuje povrch Merkuru, ale vznikl díky přispění Itálie, Evropy a Japonska. Záběr pořídila sonda, která je středobodem mise BepiColombo, na níž se podílejí Evropská kosmická agentura (ESA), Japonská kosmická agentura (JAXA) a Italská kosmická agentura (ASI) spolu s Národním astrofyzikálním ústavem (INAF) a římskou univerzitou La Sapienza.

Záběr sondy pořízený (také) Italskou kosmickou agenturou

Sonda se dostala velmi blízko k nejvnitřnější planetě Sluneční soustavy a nejbližšímu sousedovi Slunce, Merkuru. Minimální vzdálenost byla 199 kilometrů, ale fotografie byla pořízena v době, kdy prostor mezi sondou a povrchem Merkuru byl 2 428 kilometrů. Díky širšímu úhlu pohledu je možné pozorovat, že oblast planety zvěčněná sondou BepiColombo se vyznačuje přítomností četných kráterů.


Kdy začala mise BepiColombo a jaké jsou její cíle

První snímek, který jistě představuje důležitý cíl, patří k několika cílům přiděleným evropsko-japonské sondě a přichází po startu z 20. října 2018 z vesmírného střediska ve Francouzské Guyaně v Kourou.

Před Merkurem sonda získala impuls v blízkosti Země (duben 2020), poté se přiblížila k Venuši (srpen letošního roku) a tam získala další impuls dostatečně silný na to, aby se přiblížila k Merkuru. Očekává se, že v roce 2025 bude sonda BepiColombo zcela zachycena na dráze první planety od Slunce. Při příležitosti přiblížení k Venuši nebyl BepiColombo sám: Devátého a desátého dne téhož měsíce se totiž k Venuši přiblížily sondy BepiColombo a Solar Orbiter z ESA a NASA

Sonda BepiColombo bude v tomto okamžiku kroužit kolem Merkuru přibližně dva roky a na Zemi bude posílat četné snímky, které vědci využijí k pochopení toho, jak vypadá povrch planety, jak se vyvíjí její magnetické pole a jak se vyvíjí interakce mezi Merkurem a slunečním větrem.

ASI společně s INAF a La Sapienza postavila čtyři z 16 přístrojů na palubě sondy BepiColombo.

Pro lepší pochopení dlouhé cesty mise ESA a JAXA je možná užitečné zopakovat, kolik a které jsou planety ve sluneční soustavě.

Giuseppe Giordano