Celková délka 13 tisíc kilometrů, dílo bude muset překonat Beringovo moře. Čína chce postavit podmořský vlak, který by dojel až do USA.
V Číně se objevil plán na 13 tisíc kilometrů dlouhou železniční trať, která by vedla ze země přes Sibiř do Ruska, dále do Kanady a odtud do Spojených států.
Každý, kdo se vyzná v mapách, už jistě tuší, jaký úkol stojí před inženýry bývalé Nebeské říše: mezi mysem Dežnev, nejvýchodnějším bodem asijského kontinentu, a mysem Prince of Wales, nejzápadnějším bodem amerického kontinentu, se nachází Beringův průliv: třiaosmdesát kilometrů moře (nazývaného také "Bering"), které bude muset vizionářská čínská infrastruktura překonat.
Jaký je projekt podmořského vlaku, který chce Čína přivést do USA
Námět se dostal na titulní stránky novin v roce 2014, kdy několik novin přineslo zprávu deníku Beijing Times o trati Čína-Rusko-Kanada-Amerika, což je vskutku neoriginální a poněkud didaktický název pro trasu vysokorychlostního vlaku, který by podle plánů lidové republiky měl dojet až do Spojených států.
Náklady na projekt se odhadují na 200 miliard dolarů, což není zrovna málo, ale rozhodně je to částka, kterou může autoritářský režim, jenž je efektivnější v přesměrování velkých částek na kolosální infrastrukturu, lépe rozdělit.
Nejvíce fascinující je jistě kapitola o podvodním tunelu, který má být viatikem pro vysokorychlostní vlak, a představuje skutečnou inženýrskou výzvu. Ano, protože podmořských kanálů pro vlaky zatím nebylo postaveno mnoho. A už vůbec ne tak dlouho, aby fungovala jako spojnice mezi západním a východním světem a spojovala dva kontinenty.
Na světě již existuje několik podmořských vlaků, a to právě tyto
Jedním z příkladů z roku 1987 (kdy byly zahájeny práce) je tunel pod Lamanšským průlivem neboli Eurotunel, více než 50 km dlouhý železniční tunel spojující britské město Cheriton v hrabství Kent s francouzským městem Coquelles nedaleko Calais, procházející pod dnem Lamanšského průlivu.
Sama Čína se může pochlubit podobným projektem, ale s jednou zásadní výhodou. Táhne se od přístavního města Ningbo nedaleko Šanghaje až po Čou-šan, souostroví ostrovů u východního pobřeží. Tato železnice o celkové délce 77 kilometrů vede 16,2 kilometru pod úrovní moře. A v roce 2018 byla jako první na světě vhodná pro vysokorychlostní vlak.
Přestože má za sebou řadu úspěchů, zdá se, že se trať Čína-Rusko-Kanada-Amerika doma nesetkala s velkou přízní: mezi kritiky jsou i tací, kteří tvrdí, že projekt je příliš drahý a celkově není ani příliš užitečný pro obchod, který už může využívat letecké nebo podmořské dopravce. Na druhou stranu by to vyžadovalo tunel čtyřikrát větší než Eurotunel, technologicky vyspělejší a mnohem delší.
Celkově vzato by to tedy mohl být jen další důkaz toho, že Čína technologicky vyzývá zbytek světa. Není to poprvé, co se to stalo: například super fotoaparát pro chytré telefony nebo příslib nekonečné baterie přišly z Východu.
Giuseppe Giordano