Odpověď na otázku, jak mohl skončit život na Zemi, se možná skrývá na Venuši. Nové mise chtějí prozkoumat, zda byla planeta v minulosti více "obyvatelná"
Venuše je jednou z nejzajímavějších planet a v mnoha ohledech jednou z nejbližších Zemi. Po prvních pozorováních v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století však vesmírné mise od něj poněkud upustily ve prospěch vzdálenějšího Marsu. Na vině je špatná atmosféra obklopující druhou planetu sluneční soustavy. Jedovaté peklo tvořené z 96,5 % oxidem uhličitým, jehož teplota se pohybuje kolem 470 °C. Podle nejnovějších hypotéz vědců, však Venuše mohla být v minulosti úplně jiná než dnes, mnohem blíže naší planetě.
Nové mise a studie o tom, jak mohl skončit život na Zemi
Venuše je velký, skalnatý svět hned vedle Země, mnohem blíže než Mars. Optimální poloha pro starty se vyskytuje často a cesta k ní trvá mnohem kratší dobu než k Rudé planetě. V současné době je na Venuši již nejméně pět let v provozu orbitální sonda Akatsuki japonské kosmické agentury, která se zaměřuje na klimatickou atmosféru. Povrch této planety však není z vesmíru vidět, protože ji obklopuje hustá tmavá atmosféra. V porovnání s Měsícem a Marsem na Venuši přistát nelze, protože z hlediska tlaku by to bylo jako být kilometr hluboko v moři a navíc tam prší kyselina.
Doktor planetárních věd na Severokarolínské státní univerzitě Paul Byrne pro Focus vysvětlil, že na oběžné dráze Venuše však lze bez problémů zůstat a že je to jediné místo ve sluneční soustavě, o kterém víme, že má z hlediska teploty a tlaku podobné prostředí jako Země, a to s teplotou 0 °C. Nový zájem o druhou planetu sluneční soustavy má za cíl odpovědět na řadu otázek, z nichž hlavní je: Mohla být Venuše v minulosti podobná Zemi, ale pak ji nekontrolovaný skleníkový efekt přivedl do dnešních pekelných podmínek? Pokud ano, mohl by život na Zemi skončit stejně jako na Venuši? Odpovědi na tuto otázku by totiž mohly pomoci předpovědět budoucnost naší planety.
Tři odlétající mise DAVINCI+ a Veritas z NASA a EnVision z ESA mají za cíl pomoci prozkoumat, proč se planeta, která je svou velikostí, strukturou, stářím a oběžnou dráhou tak podobná Zemi, tolik liší. Během expedic bude možné pořídit fotografie Venuše s velmi vysokým rozlišením a možná i odebrat vzorek půdy k analýze, aby se zjistilo, zda na planetě někdy byla voda (a možná i nějaká forma života).
Na misích NASA k Venuši se bude podílet i Itálie, a to za přispění Italské kosmické agentury a univerzity Sapienza.
Stefania Bernardini